Hlavní stránka > Expedice mladých hvězdářů za hranice všedních dnů

Expedice mladých hvězdářů za hranice všedních dnů

Proseč

Jen málokdo si dokáže představit, jak doopravdy vypadá Sluneční soustava. Do knížky ji správně namalovat nelze. Pokud bychom chtěli zachovat poměr vzdáleností planet od Slunce vzhledem k jejich velikosti, určitě by se nám planety nevešly na formát A4. A pokud bychom upravili měřítko tak, aby se celá Sluneční soustava na list papíru vešla, museli bychom zase planety hledat mikroskopem! A druhá věc jsou opravdové, reálné vzdálenosti ve Sluneční soustavě. Naše Země je proti nám lidem opravdu veliká, tak veliká, že se nám jeví prakticky placatá. Jen málokdo si dokáže představit, jak je to doopravdy velká koule. Pokud bychom například letěli dopravním letadlem, trvala by nám cesta kolem ní asi dva dny. Jenže bychom se celou dobu nacházeli asi 10 km nad zemí, krajina a moře by pod námi zvolna ubíhaly dozadu a my bychom ani tu rychlost správně nevnímali. Jeden z mála lidí, který si velikost naší planety určitě představit dokáže, je například cestovatel, sportovec a spisovatel Víťa Dostál alias Zeměkolár, který zeměkouli objel na kole. Jenže takových lidí věru není mnoho… A to nemluvím o vzdálenostech Země – Měsíc, nebo Země – Slunce, to už si prakticky představit neumí asi vůbec nikdo.

Pokud chceme získat co nejlepší představu, jak vypadá celá naše Sluneční soustava doopravdy, můžeme navštívit tzv. planetární stezku. Jedná se v podstatě o model Sluneční soustavy v měřítku 1: miliardě, kde si člověk na plno uvědomí, jak jsou velikosti planet, vůči jejich vzdálenostem, maličké. Slunce zde reprezentuje koule o průměru asi 1,4 metru. Asi 60 metrů od Slunce se nachází Merkur, kulička zhruba 4 mm veliká. Venuše je lehce víc než centimetrová kulička asi 110 metrů od Slunce a Země kulička o průměru 1,3 cm, od Slunce vzdálená 150 metrů. Je zajímavé si Zemi prohlédnout a uvědomit si, jak titěrné jsou v tomto měřítku kontinenty. Asi 40 cm od Země se potom nachází Měsíc o velikosti asi 3 mm, místo, kam se zatím lidé dostali ve vesmíru nejdále. Snad jednou v budoucnosti poletí lidé na Mars, který v našem modelu reprezentuje načervenalá kulička o průměru necelých 7 mm, asi 230 metrů od Slunce. A za dalšími planetami by už asi bylo lepší vyrazit na kole, místo pěšky, protože ty už se nachází opravdu daleko. Král planet Jupiter je v tomto měřítku koule o průměru 14 cm více než tři čtvrtě kilometru od Slunce a Saturn zhruba dvanácti centimetrová koule asi 1,5 km od Slunce. Průměr jeho majestátní soustavy prstenců je v našem modelu 30 cm. Uran a Neptun jsou vzdálené modravé kuličky o průměru 5 cm, nacházející se 2,9 km resp. 4,5 km od Slunce. Ale to ještě není zdaleka konec. Pluto je dvoumilimetrová kulička téměř 6 km daleko a kosmická sonda Voyager 1, nejvzdálenější přístroj vyrobený lidmi a opouštějící Sluneční soustavu, by se v tomto měřítku dostal už přes 20 km daleko!

 

Stezka Proseč

Jedna z nejhezčích planetárních stezek v naší republice se nachází v Proseči. Slunce se nachází u knihovny a odtud se vine cesta mezi poli a lesem, malebnou krajinou Českomoravské vysočiny. Právě proto jsme se s některými členy našeho astroklubu Gemini vydali právě sem, aby na vlastní kůži, resp. nohy zažili jak je Sluneční soustava veliká a současně prázdná. V porovnání s předchozím obdobím teplého babího léta se v sobotu 20. října ochladilo, ale naštěstí nepršelo, takže naše výprava za hranice všedních dní mohla proběhnout. U Slunce nám ještě bylo relativně teplo. U Země jsme se podívali, že Měsíc se v tomto modelu Sluneční soustavy jeví při pohledu od naší planety stejně veliký jako skutečný Měsíc na nebi. Avšak u Marsu jsme již začínali pociťovat, že se od Slunce přeci jen vzdalujeme a začínala nám být zima. Proto jsme si zahráli hru, kdy se všichni malí Gemini proměnili v komety a velké planety tvořené dospěláky se je svojí gravitací snažily připravit o jejich bílé prachové a modré iontové ohony. Tím se zase oteplilo a my jsme mohli vyrazit do ještě chladnějších vnějších částí Sluneční soustavy. Asi po dvou stech metrech jsme minuli asi 1 mm velikou trpasličí planetu Ceres a dostali se k největší ze všech planet, k Jupiteru.

 

Jupiter

U Jupitera jsme sestavili živý obraz ala Jára Cimrman, „obří planeta se čtyřmi měsíci“. Tyto měsíce se jmenují Io, Europa, Ganymedes a Callisto a přesně jako je to ve skutečnosti, tvořili je jeden kluk a tři holky. Skutečný model planety Jupiter z této planetární stezky je na sloupku nad živým obrazem.

 

Býčci

Dále nás cesta zavedla k Saturnu, Uranu a Neptunu. Cestou jsme míjeli farmu s chovem býčků, kteří byli hodní, evidentně zvyklí na přítomnost lidí a nechali se pohladit po čumáčku. Mimochodem, právě souhvězdí Býka je nejstarší známé vyobrazené souhvězdí. Překrásná kresba hvězdného pratura v jeskyni Lascaux ve Francii se datuje do doby asi 15 000 let před naším letopočtem.

 

Neptun

Neptun je opravdu již velmi vzdálená planeta. Abychom ji vůbec na nebi spatřili, musíme se vyzbrojit dalekohledem. Účastníci našeho putování proto dostali čočky, ze kterých bylo možné principiálně sestavit Galileův i Keplerův typ dalekohledu.

 

Dalekohledy

Spojku a rozptylku poznáme snadno podle toho, jestli zvětšuje, nebo zmenšuje a Keplerův a Galileův dalekohled zase podle toho, zda převrací, nebo nepřevrací obraz.

 

Raketoplán

Mezi Neptunem a Plutem jsme navštívili rozhlednu Terezka, vzhledem k počasí jsme měli štěstí, že byla otevřená. Pozorovací plošina je ve výšce asi 25 metrů nad zemí a pohled dolů budil respekt. Je zajímavé si představit, že ještě o 10 metrů výš seděl na nosné raketě Vostok 1 Jurij Gagarin při svém památném prvním letu do vesmíru v roce 1961. Při pomyšlení, že v okamžiku staru se všechno třese a on měl pod sebou ještě navíc přes 200 tun vysoce výbušného paliva, tak nikdo z nás by do něčeho takového nikdy nesedl. Vypustili jsme z rozhledny náš malý papírový „raketoplán“ a vydali se dokončit zbytek stezky.

 

Pluto

Zastavení u Pluta. Zde měli naši malí hvězdáři tuto trpasličí planetu na dosah ruky. Je zajímavé si představit, že sonda New Horizons, která navštívila tento ledový svět v roce 2015, míjela v měřítku planetární stezky tento objekt asi ve vzdálenosti pouhých 1,2 cm, přičemž přesnost navedení sondy byla samozřejmě podstatně vyšší, řádově zlomky milimetru! Neuvěřitelné, když si uvědomíme, že na dráhu k Plutu se New Horizons dostala po průletu kolem Jupitera, od kterého jsme na této planetární stezce ušli přes pět a čtvrt kilometru! Je jasné, že takovouto fantastickou přesnost v navedení sondy by nebylo možné dosáhnout, pokud by již předem nebyly známy přesné charakteristiky gravitačního pole Jupitera, které byly získány zase pomocí sondy Galileo, která před časem obíhala Jupitera jako družice. Ale to už je zase jiná kapitola. Nezbývá než před techniky z NASA smeknout…

Rádi bychom tímto moc poděkovali všem členům astronomického klubu Gemini I i jejich rodičům, kteří se této objevitelské expedice zúčastnili. Slunečné a teplé dny babího léta vystřídalo sice v tuto sobotu chladnější počasí a krajina byla po většinu času mlhavá, snová a tajuplná, ale i to mělo své kouzlo.

Pro návštěvu internetové stránky planetární stezky v Proseči klikněte na odkaz: https://www.planetarnistezka.cz/cs .

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
http://www.hvezdarnapv.cz/
http://www.hvezdarnapv.cz/expedice-mladych-hvezdaru-za-hranice-vsednich-dnu
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému