Hlavní stránka > Archiv článků > Hvězdy nad Mostkovicemi

Hvězdy nad Mostkovicemi

Banner -

Říká se, že většině profesionálních astronomů učarovala královna věd ve chvíli, kdy spatřili krásné nebe plné hvězd a když se potom do tohoto nočního nebe zadívali dalekohledem. Hvězdná obloha má totiž v sobě hluboké kouzlo, které však většině lidí, žijících pod lampami, zůstává skryto. Abychom tedy široké veřejnosti umožnili zažít ten úchvatný pocit, ponořit se do závratě vesmíru, uspořádali jsme letos již druhou výpravu za temnou oblohou na kopec nad vodní nádrží Plumlov. Ta první, která proběhla 10. března, se bohužel nevyvedla, protože nám nevyšlo počasí. Celý den byl sice slunečný, ale asi půl hodiny před setměním se zatáhlo. V náhradním termínu 7. dubna však počasí složilo reparát na jedničku. Chod počasí byl přesně opačný, než v předchozím březnovém termínu. Během celého dne bylo zataženo, ale přibližně v 19:00 hodin se oblačnost začala trhat, aby se nakonec vyloupl nádherný večer s průzračným vzduchem a téměř dokonalými pozorovacími podmínkami. Sraz byl stanoven v 19:30 hodin u kostela v Mostkovicích. Od kostela se zájemci vydali pěšky na asi jeden kilometr vzdálené pozorovací stanoviště.  

 

Na kopci u Mostkovic

Toto místo, kterému místní obyvatelé říkají „U křížku“ poskytuje relativně dost slušné podmínky pro astronomická pozorování. Jednak se nachází na kopci, takže většina rušivých světelných zdrojů z Mostkovic, ale i z Plumlova nebo z Krumsína jsou bezpečně „utopené“ hluboko pod obzorem a nejdůležitější jižní směr neruší žádný silný zdroj světelného znečištění. Prostějov, hlavní původce světelného smogu, je odstíněn lesem. Je až neuvěřitelné, o kolik jsou zde pozorovací podmínky lepší, v porovnání s prostějovskou hvězdárnou, která je ze všech stran obklopena pouličním osvětlením.  Přitom vzdálenost tohoto pozorovacího místa od hvězdárny v Kolářových sadech je vzdušnou čarou jen necelé čtyři kilometry!

 

Venuše - duhovka

Ještě za soumraku bylo možné spatřit planetu Venuši, která se v těchto dnech jeví jako Večernice. V zorném poli dalekohledu byla patrná jako malý kotouček, který byl vlivem refrakce v atmosféře rozložen na spektrum. Snímek byl pořízen projekcí za okulárem a otočen. Takto byste spatřili kotouček Venuše očima, kdybste měli fantasticky ostrý zrak. V okuláru astronomického dalekohledu, který převrací obraz, se však červený okraj kotoučku jevil nahoře.

 

Orion a spol.

Než se úplně setmělo, ukázali jsme si všechna hlavní souhvězdí i způsob jak lze na nebi vyhledat Polárku. Následovala část, kterou bychom mohli nazvat „ze života hvězd“. Prohlédli jsme si nejprve hvězdnou kolébku – Velkou mlhovinu v Orionu. Dalekohled Dobson 400 ji zobrazil s velkým množstvím podrobností, jaké z prostějovské hvězdárny díky světelnému smogu prakticky nikdy nelze spatřit. Kolem centrální čtveřice hvězd „Trapez“ se nacházela doslova svítící oblaka a vláknitá struktura periferních částí zabírala celé zorné pole. Následovala ukázka několika hvězdných školek – otevřených hvězdokup. Prohlédli jsme si též hvězdy v nejlepších letech, které se občas sdružují do párů, nebo i vícenásobných soustav a celou tuto část jsme uzavřeli povídáním o hvězdě Betelgeuze a pohledem na hvězdný hřbitov „Krabí mlhovinu“.  Díky výborným pozorovacím podmínkám byla ve čtyřiceticentimetrovém Dobsonu patrná dokonce i vláknitá struktura v tomto mlhavém obláčku.

 

Pozorování kvasaru 3C273

V poslední části pozorování jsme se vydali daleko za hranice naší Galaxie, do světa cizích galaxií. Prakticky v nadlavníku se nacházela dvojice galaxií M81 a M82. M81 je spirální galaxie na kterou se díváme šikmo z nadhledu, takže se jevila jako nápadný eliptický oblak s jasnou centrální částí. Druhá je k nám natočena z boku a protože se jedná o nepravidelnou galaxii, bylo možné si všimnout v jejím „doutníkovém“ tvaru i několika temných míst. Pod ojem Velkého vozu lze najít „Vírovou galaxii“ v jejíž blízkosti se nachází druhá interagující galaxie. V zorném poli našeho dalekohledu bylo možné spatřit nápadnou spirální strukturu ramen této velké galaxie i světelný most jednoho ramene spojující obě galaxie. Všechny tyto galaxie patří z galaktického hlediska do našeho blízkého okolí. Potom jsme však dalekohled zamířili na několik členů kupy galaxií v souhvězdí Panny vzdálené asi 60 miliónů světelných let. Světlo, které dopadalo na sítnici účastníků našeho pozorování, se na cestu vydalo přibližně v době, kdy na Zemi vyhynuli dinosauři. A jako třešinku na dortu se nám podařilo najít kvasar 3C273. Vypadal sice jen jako hvězdička, ale vzdálenost tohoto objektu je vpravdě kosmologická – asi 2,5 miliardy světelných let! Je úžasné, že i v našem relativně malém dalekohledu lze spatřit takto vzdálený objekt na vlastní oči.

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
http://www.hvezdarnapv.cz/
http://www.hvezdarnapv.cz/hvezdy-nad-mostkovicemi
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému