Hlavní stránka > Archiv článků > Jarní lovy beze zbraní

Jarní lovy beze zbraní

Jaro je roční období, kdy bývá poměrně často hezké počasí. A když navíc zrovna nesvítí Měsíc, byl by hřích nenamířit objektiv dalekohledu vzhůru a nezachytit něco z krás hvězdného nebe. Přestože Prostějov není kvůli světelnému smogu zrovna ideální místo pro pořizování astrofotografií, lze díky speciálním filtrům a moderním digitálním technologiím pořídit pěkné výsledky. Astrofotografie je disciplína na pomezí vědy a umění. Ze stejných surových dat lze „vypočítat“ různé výsledné astrofotografie. Říká se, že dvakrát nevstoupíme do stejné řeky a obdobně v astrofotografii platí, že dva astrofotografové mohou zpracovat stejná vstupní data zcela rozdílným způsobem. Jako příklad uveďme na dva objekty (mlhovinu NGC 2359 a galaxii M109), které na prostějovské hvězdárně vyfotografoval v roce 2018 Martin Tylšar. Porovnejme výsledné astrofotografie, které na základě stejných zdrojových dat obdrželi Martin Tylšar a Petr Hrůza:

 

ThorPH

Emisní mlhovina NGC 2359 (Thorova přilba) v souhvězdí Velkého psa. Jedná se o oblak mezihvězdného plynu, jehož podoba je do charakteristického tvaru přilby s rohy vymodelována doslova hvězdným vichrem z centrální horké obří hvězdy. Průměr této mlhoviny je přibližně 30 světelných let a nachází se ve vzdálenosti asi 12 000 světelných let.

Obraz mlhoviny výše zpracoval Petr Hrůza z dat, které pořídil Martin Tylšar. Velice pěkně zde vystupuje síťová struktura střední části mlhoviny vytvářející „bublinu“ kolem jasné centrální hvězdy. Je patrné, že spousta slabších hvězd v okolí mlhoviny má lehce načervenalou barvu, což odpovídá skutečnosti, že většina hvězd ve vesmíru jsou menší, chladnější a tudíž červenější než naše Slunce. (pro větší rozlišení klikněte na obrázek)

 

ThorMT

A takto vypadají stejná vstupní data zpracovaná Martinem Tylšarem. Podle našeho názoru je výsledný obraz velmi krásný na pohled a dobře zachycuje zejména slabé vnější části mlhoviny. Obraz působí měkce a mlhovina jako by vystupovala z hvězdného pozadí. (pro větší rozlišení klikněte na obrázek)

 

M109PH

Spirální galaxie s příčkou M109 v souhvězdí Velké medvědice. Tuto galaxii lze najít poměrně snadno pomocí jasné hvězdy Phekda, která je součástí známého seskupení hvězd - Velký vůz. Pokud však budete chtít tuto galaxii spatřit v dalekohledu, doporučujeme nastavit hvězdu Phekda mimo zorné pole. Galaxie se ve skutečnosti nachází ve vzdálenosti 85 milionů světelných let a jedná se tedy pravděpodobně o nejvzdálenější objekt Messierova katalogu. Tři menší galaxie vlevo a pod velkou galaxií M109 jsou její satelitní.

Obraz galaxie M109 výše, vytvořil, na základě dat pořízených Martinem Tylšarem, Petr Hrůza. Obraz je zpracovaný matematicky korektně a ukazuje galaxii i ostatní objekty v prakticky reálných barvách. (pro větší rozlišení klikněte na obrázek)

 

M109MT

Galaxie M109 očima a citem Martina Tylšara. Tento způsob zpracování obrazu znamená bodovější zobrazení hvězd i středu galaxie, současně se však ve větší míře vytrácí vědecky cenné informace. (pro větší rozlišení klikněte na obrázek)

 

Kupa ve Vlasech Bereniky

Kupa galaxií Abell 1656 v souhvězdí Vlasy Bereniky. Jedná se o skupinu více než 1000 galaxií, která se nachází ve vzdálenosti přibližně 320 miliónů světelných let. Martinovi Tylšarovi se v této kupě podařilo zachytit několik set galaxií. Velice pěkně jsou v centru kupy patrné dvě superobří eliptické galaxie NGC 4874 a NGC 4889 (dva mlhavé obláčky nad sebou), které celou kupu ovládají svojí gravitací. Fotografie je na rozdíl od předchozích dvou objektů pouze černobílá, protože ke snímání byla použita černobílá astronomická chlazená kamera G2-8300 bez filtrů. Pokud bychom chtěli získat barevnou astrofotografii, jako v předchozích případech, bylo by nutné tato zdrojová data doplnit ještě o další snímky pořízené přes barevné, případně úzkopásmové filtry. (pro větší rozlišení klikněte na obrázek)

 

Planetka

Martinovi Tylšarovi se také povedlo unikátní sledování blízkozemní planetky 388945 (2008 TZ3), která prolétala 6. května v blízkosti Země (cca 6,5× dále než obíhá Měsíc). Díky své blízkosti byl tento malý, asi 300m velký, vesmírný balvan v dosahu i menších dalekohledů. Video, zachycující pohyb planetky přes střed zorného pole dalekohledu si můžete prohlédnout na následujícím odkazu:

https://www.youtube.com/watch?v=CgE0n-xB7G0&feature=youtu.be.

Je pro nás ctí, že zpráva o tomto pozorování Martina Tylšara byla zveřejněna i na portálu České astronomické společnosti - Astro.cz: http://www.astro.cz/novinky/jasna-blizkozemni-planetka.html.

 

Avízo!

S taji astrofotografie se budete moci na prostějovské hvězdárně osobně seznámit teoreticky i prakticky v rámci Letní školy astronomie, kterou připravujeme. Termín je stanoven na poslední srpnový týden, konkrétně od pátku 24. do neděle 26. srpna 2018.

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
http://www.hvezdarnapv.cz/
http://www.hvezdarnapv.cz/jarni-lovy-beze-zbrani
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému