Hlavní stránka > Novoroční zamyšlení a přání

Novoroční zamyšlení a přání

Carl SaganJe to již několik desítek let, kdy vyšla kniha amerického astronoma a spisovatele Carla Sagana – Cosmos. V ní se tento světoznámý astronom dotýká nejniternějších problémů a otázek moderního člověka i celého lidstva v pravdě z nadčasového hlediska. Nachází nečekané souvislosti. Tato kniha je strhujícím průvodcem po miliardách let vývoje vesmíru. Stejně jako historie celého lidstva je i život každého člověka příběhem o objevování.

Někdy si ve své fantazii Carl Sagan představoval, že před mnoha tisíci lety žil někdo, kdo přemýšlel například takto:

 

Jíme bobule a kořínky. Ořechy a listy. A mrtvé živočichy. Někdy zvířata najdeme, někdy je zabijeme. Víme, která jídla jsou dobrá a která jsou nebezpečná. Když některé potraviny požijeme, zemřeme za trest, že jsme je snědli. Nemysleli jsme, že děláme něco špatného. Ale náprstník, nebo bolehlav mohou člověka zabít. Máme rádi naše děti a naše přátele. Varujeme je, aby takové věci nejedli.

Když lovíme zvířata, můžeme být zabiti i my. Můžeme být probodeni nebo ušlapáni nebo sežráni. Zvířata pro nás znamenají život a smrt: jak se chovají, jaké stopy zanechávají, kdy se páří, kdy se rodí mláďata, kdy se potulují. Musíme tyto věci znát. Říkáme to svým dětem a ty to řeknou zase svým dětem. Na zvířatech jsme závislí. Pronásledujeme je – zvlášť v zimě, kdy je málo rostlin k jídlu. Jsme kočovní lovci a sběratelé. Sami se nazýváme lovecký lid.

Většina z nás spí pod širým nebem nebo pod stromem nebo ve větvích stromů. Používáme kůži zvířat, abychom se oblékli, aby nám bylo teplo, abychom zakryli naši nahotu, a někdy jako lože. Když si oblečeme zvířecí kůži, pociťujeme sílu zvířete. Běháme jako gazela, lovíme jako medvěd. Mezi námi a zvířaty je pouto. Zvířata lovíme a jíme. A zvířata loví a žerou nás. Jsme částí toho druhého.

Vyrábíme nástroje a jsme naživu. Někteří z nás dovedou štípat, řezat, ostřit a leštit kameny. Některé kameny přivazujeme zvířecími šlachami k dřevěné rukojeti a vyrábíme sekeru. Sekerou sekáme rostliny a zabíjíme zvířata. Jiné kameny přivazujeme k dlouhým tyčím. Když jsme potichu a dáváme pozor, můžeme se někdy připlížit ke zvířeti a probodnout ho kopím. Maso se kazí. Někdy máme hlad a pokoušíme si toho nevšímat. Někdy přimícháváme do páchnoucího masa byliny, abychom překryli jeho zápach. Potraviny, které se nekazí, balíme do kusů zvířecí kůže anebo do velkých listů anebo do skořápek velkých ořechů. Je moudré dělat si zásoby potravin a pečovat o ně. Když potraviny sníme příliš brzo, pak někteří z nás později zahynou. Tak si musíme vzájemně pomáhat. Z tohoto a z jiných důvodů máme pravidla. Všichni musí pravidla dodržovat. Pravidla jsme měli vždy. Pravidla jsou posvátná.

Jendou nastala bouře s mnoha blesky a hromobitím a deštěm. Děti se bouře bojí. A někdy i já. Tajemství bouře je skryto. Hrom má hluboký a hlasitý zvuk, blesk je krátký a oslnivý. Možná že někdo, kdo má velkou moc, je velmi rozhněván. Myslím, že to musí být někdo na nebi.

Po bouři se začalo v nedalekém lese blýskat. Přišli jsme se podívat. Uviděli jsme světlou, horkou, žlutou a červenou poskakující věc. Předtím jsme ji nikdy neviděli. Teď ji nazýváme „plamen“. Má zvláštní pach. Nějakým způsobem je to živá věc. Žere potraviny. Žere rostliny, větve a dokonce i celé stromy, když ji necháme. Je silná, není však příliš bystrá. Když jí dojde potrava, zahyne. Nepřechází z jednoho stromu na druhý, když po cestě nenajde potravu. Ta věc nemůže chodit bez jídla. Ale tam, kde najde hodně jídla, roste a plodí spoustu plamenných dětí.

Jeden z nás měl odvážný a děsivý nápad: chytit plamen, trochu ho nakrmit a udělat z něho přítele. Našli jsme několik dlouhých větví z tvrdého dřeva. Plamen je začal požírat, avšak pomalu. Mohli jsme pak větev uchopit na tom konci, kde plamen nebyl. Když rychle utíkáte s malým plamenem, pak zahyne. Jeho děti jsou slabé. My jsme neběželi, ale šli pomalu a přáli jsme plameni: „Nezahyň!“. Ostatní lovci se dívali s rozšířenýma očima. Potom jsme plamen vždy nosili s sebou. Máme matku plamene, která pomalu krmí plamen aby nezahynul hladem.

Plamen je zázrak a je také užitečný. Určitě je darem od mocných bytostí. Jsou to tytéž bytosti jako ty, které projevují svůj hněv bouří?

Plamen nás hřeje za studených nocí. Dává nám světlo. Za novoluní dělá otvory do tmy. Můžeme si v noci připravit oštěpy pro zítřejší lov. A když nejsme unaveni, můžeme se sesednout a mluvit i ve tmě. Je to dobrá věc! Oheň zahání zvířata. V noci můžeme být bezpeční. Kdysi se stávalo, že nás sežrala i malá zvířata, hyeny a vlci. Teď je to jiné. Plameny teď zvířata udržují v dálce. Vidíme je, jak se opatrně plíží tmou a jak jsou jejich oči upřeny do světla plamene. Zvířata se plamene bojí. My se ho však nebojíme. Plamen je náš. My se o něj staráme a plamen se stará o nás.

Nebe je důležité. Zakrývá nás, mluví k nám. Než jsme objevili plamen, museli jsme ležet na zádech ve tmě a dívat se na všechny ty třpytivé body světla. Některé byly blíž k sobě a na nebi jsme viděli obraz. Jeden z nás viděl tyto obrazy lépe než ostatní. Učil nás znát obrazy hvězd a jejich jména. Seděli jsme dlouho do noci a naslouchali jsme vyprávění o obrazech na nebi: lvech, psech, medvědech, lovcích a o jiných podivných věcech. Jsou snad na nebi obrazy těch mocných bytostí, které dělají bouře, když se hněvají?

Nebe se většinou nemění. Rok za rokem vidíme stejné obrazy hvězd. Měsíc vyrůstá z ničeho, z tenkého srpku až do kulatého kotouče a potom zase ustupuje, až zmizí. Když se Měsíc mění, ženy krvácejí. Některé kmeny mají předpisy proti sexu v určitých dobách, kdy Měsíc dorůstá a couvá. Některé kmeny si zapisují na kosti dny, kdy se Měsíc mění, anebo dny, kdy ženy krvácejí. Potom mohou vidět dopředu a řídit se těmito pravidly. Pravidla jsou posvátná.

Hvězdy jsou velmi daleko od nás. I když vylezeme na pahorek, anebo na strom, hvězdy se vůbec nepřiblíží. A mezi námi a hvězdami jsou mraky: Hvězdy musí být za nimi. Měsíc při svém pomalém pohybu putuje před hvězdami. A potom vidíme, že hvězdy nebyly poškozeny. Měsíc nežere hvězdy. Hvězdy musí být za Měsícem. Třpytí se. Mnohé z nich mají podivné chladné bílé vzdálené světlo. Všechny jsou na nebi. Avšak jenom v noci. Nevím, kde jsou ve dne.

Když jsme objevili plamen, seděl jsem u ohně a díval se na hvězdy. Napadlo mě: myslím, že hvězdy jsou plamen. A potom mě napadlo něco jiného: hvězdy jsou táborové ohně, které v noci zapalují jiní lovci. Ale hvězdy mají slabší světlo než táborové ohně. A tak hvězdy musí být velice vzdálené táborové ohně. A potom jsem se ptal: „Jak mohou být na nebi táborové ohně? Jak to, že tyto ohně a lovci sedící kolem nich nám nespadnou k nohám? Proč tyto cizí kmeny nespadnou z nebe?“

To jsou samé dobré otázky. Dělají mi starosti. Někdy si myslím, že nebe je půl vaječné skořápky, anebo skořápka velikého ořechu. Myslím si, že lidé, sedící tak daleko u táborových ohňů, se dívají na nás dolů – s výjimkou těch, kteří se dívají nahoru – a říkají, že jsme na jejich nebi a diví se, proč nespadneme na ně, jestli víte, co tím míním. Lovci však říkají: „Dole je dole a nahoře je nahoře.“ Také to je dobrá odpověď.

Jeden z nás měl zase jinou myšlenku. Jeho názor je, že noc je velká černá zvířecí kůže, kterou je nebe potaženo. A v této kůži jsou díry. Díváme se přes ty díry a vidíme plamen. Jeho nápad není ten, že plamen je jen na několika místech, kde vidíme hvězdy. Myslí si, že plameny jsou všude. Myslí si, že plameny pokrývají celé nebe. Ale nebe je zakryto kůží, takže vidíme plameny jen přes díry v kůži.

Některé hvězdy se pohybují. Tak jako zvířata, která lovíme. Tak jako my. Když je mnoho měsíců pozorujete, uvidíte, že se pohybují. Je jich jenom pět. Tolik, kolik mám prstů na ruce. Pohybují se pomalu mezi hvězdami. Pokud je představa o táborovém ohni správná, pak tyto hvězdy musí být kmeny kočujících lovců, které s sebou vezou velké ohně. Ale nechápu, jak by putující hvězdy mohly být díry v kůži. Když uděláte díru, pak tam je. Díra je díra. Díry se nepohybují. Také bych nechtěl být obklopen nebesy z plamenů. Kdyby kůže spadla, pak by noční nebe bylo jasné, velmi jasné – a viděli bychom plameny všude. Myslím si, že nebe z plamenů by nás všechny sežralo. Možná že na nebi jsou dva druhy mocných bytostí. Jedny, které si přejí, aby nás plamen sežral, a dobré bytosti, které vytahují kůži, aby nás chránila před plamenem. Musíme těmto dobrým bytostem nějak poděkovat. Nevím, jestli jsou hvězdy táborové ohně na nebi. Anebo díry v kůži, přes něž mocný plamen shlíží na nás dolů. Někdy si myslím to a jindy ono. Myslím si, že tam nejsou ani táborové ohně, ani díry, ale něco jiného, čemu já nerozumím.

Položte se na záda, hlava vám klesne dolů. Potom můžete vidět jenom nebe. Žádné pahorky, žádné stromy, žádné lovce, žádné ohně, jenom nebe samo. Někdy mě napadá, že bych mohl na nebe spadnout. Když jsou hvězdy táborové ohně, chtěl bych navštívit tyto cizí lovce, ty, kteří putují. Potom se cítím dobře, když padám vzhůru. Ale jestli jsou hvězdy díry v kůži, bojím se. Nechci se propadnout dírou a spadnout do mocného plamene.

Rád bych věděl, co je pravda. Nemám rád, když to nevím.

 

-------

Carl Sagan – Cosmos (Random House, Inc., New York, 1980)

Z anglického originálu Cosmos přeložil prof. Dr. Josef Solař, CSc.

Za tuto publikaci obdržel Carl Sagan Pulitzerovu cenu.

 

-------

Všichni jsme jen lidé. Lidé jsou po desetiletí, staletí i celá tisíciletí stále stejní, mění se pouze forma... Najdeme mezi námi lidi přemýšlivé, citlivé a moudré, jako je například i náš dávný prapředek, kterého ve své knize vylíčil Carl Sagan. Takoví lidé dovedou v těžké chvíli slovem pohladit a činem pomoci a bývá s nimi dobře pobýt. Vycházejí si vstříc. Snad je to i tím, že občas zvedají své zraky ke hvězdám a dovedou přemýšlet v širších souvislostech o světě a o ostatních lidech. A potom jsou ti druzí… Přejeme všem dobrým lidem, aby se v nastávajícím roce 2019 setkávali jen s lidmi dobrými, hodnými, tolerantními a empatickými a ti netolerantní, necitliví, zlí a hloupí, se srdcem tvrdým a chladným jako led, ať se vám obloukem vyhnou!

S úctou pracovníci prostějovské hvězdárny.

Hvězdárna HVPV

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
http://www.hvezdarnapv.cz/
http://www.hvezdarnapv.cz/novorocni-zamysleni-a-prani
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému