On-line kamera
Kontakty
Astronomické oddělení - Hvězdárna
Kolářovy sady 3348
796 01 Prostějov
Tel: +420 582 344 130
Fax: +420 582 332 046
Muzeum a galerie v Prostějově,
příspěvková organizace
Nám. T. G. Masaryka 2
796 01 Prostějov
IČO: 00091405
Tel: +420 582 330 991
Fax: +420 582 344 798
ID dat. schr.: 3ejk6da
Bankovní účet: 156 053 416/0300
Zřizovatel: Olomoucký kraj

Hlavní stránka > Výprava na nejstarší brněnskou hvězdárnu

Výprava na nejstarší brněnskou hvězdárnu

Kladivova hvězdárna z ulice Rybkova

Většina veřejnosti zná v Brně pouze jedinou hvězdárnu. Hvězdárnu a planetárium Brno na Kraví hoře. V Brně však můžeme najít ještě jednu observatoř, která je rovněž velice zajímavá. Neleží na vrcholu Kraví hory, nýbrž na jejím úbočí a jedná se Geodetickou observatoř Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, tzv. Kladivovu hvězdárnu. Nachází se na střeše budovy „A“ Ústavu geodézie, na ulici Veveří 95. Je to profesionální odborné pracoviště, které není veřejnosti běžně přístupné. Navíc, existuje pouze jediné místo v Brně, mezi garážemi na ulici Rybkova, odkud je možné ji zahlédnout. Přitom se však jedná o skutečně neobyčejně zajímavé místo a nejstarší dochovanou hvězdárnu na území Brna. První observatoř zde vznikla již v roce 1911, při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888—1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován prozatímním správcem Astronomického ústavu. V současnosti slouží tato observatoř Ústavu geodézie VUT FAST v Brně a je zde stabilizován zeměměřičský bod TUBO (Technická Univerzita BrnO), sloužící pro GNSS měření posunu kontinentální desky (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že euroasijská kontinentální deska, se posouvá rychlostí asi 27 mm/rok směrem na severovýchod. K vidění jsou zde dále unikátní historické mapy a sbírky geodetických přístrojů, včetně velmi přesného pasážníku a cirkumzenitálu. Na Kladivově observatoři se snoubí bohatá historie se současnými moderními technologiemi.

Ing. Ladislav Bárta, Ph.D.

Naším průvodcem byl Ing. Ladislav Bárta, Ph.D.  Velice mu děkujeme a také bychom moc rádi touto cestou poděkovali Ing. Jiřímu Burešovi, Ph.D., který pro nás exkurzi zorganizoval. 

 

Historické teodolity

Sbírka historických teodolitů dokládá šikovnost a důvtip našich předků. Kromě technické dokonalosti jsou také předevěím krásné.

 

Kalkulačky

Sbírka historických mechanických kalkulaček, na kterých dříve prováděli geodeti své mnohdy velice složité výpočty.

 

Mapa Křovák

Unikátní mapa Základní trigonometrické sítě Československé republiky z roku 1927, kterou vypracoval ing. Josef Křovák. Tento člověk byl zakladatelem našeho národního mapového zobrazovacího systému (ztv. Křovákova zobrazení), které se používá dodnes. V záhlaví této mapy můžete dokonce najít podpis této výjimečné osobnosti.

 

Mapa Křovák

Zajímavostí na této mapě je skutečnost, že z historických důvodů se liší hustota trigonometrické sítě v Čechách a v ostatních částech Československa. Z hlediska homogenity celé sítě není toto samozřejmě optimální a proto probíhaly další geodetické práce.

 

Věž

Model historické geodetické měřické věže. V minulosti byly těmito věžemi osazovány trigonometrické body, aby byla mezi nimi zajištěna přímá viditelnost.

 

Plastická mapa

Velká plastická mapa je pozůstatkem z dob, kdy tuto budovu VUT využívala Vojenská akademie Antonína Zápotockého. Zobrazuje západní Čechy a především oblast jižního Německa.

 

Plastická mapa

Detail velké plastické mapy. Reálná krajina je však relativně plochá. Převýšení kopečků je proto oproti skutečnosti na mapě samozřejmě přehnané, aby členitost reliéfu krajiny lépe vynikla.

 

Schodiště

A potom nás již krásné historické kovové schodiště zavedlo do vlastní geodetické observatoře.

 

Gravimetrický bod

Gravimetrický bod - masivní pilíř s křížkem, na kterém se provádí měření tíhového zrychlení.

 

Gravimetr

Gravimetr - přístroj pro přesné určování charakteristik gravitačního pole Země.

 

Prof. Kladivo

Prof. Dr. Bohumil Kladivo, zakladatel zdejší observatoře a popis historie i současného využití Kladivovy observatoře. 

 

Pasážník

Pasážník, neboli průchozí stroj. Slouží pro velmi přesné měření zeměpisné délky metodou určování okamžiků průchodů hvězd místním poledníkem (meridiánem).

 

Pasážník

Pasážník je přesný a proto musí být velice těžký. Hmotnost se nedá ničím nahradit. Současně však musí být naprosto dokonale řemeslně vyroben, prostě špičková jemná optomechanická práce.

 

Pasážník

Pro noční pozorování slabých hvězd je potřebný velký průměr objektivu pasážníku.

 

Pasážník

Uložení klopné osy pasážníku. Celou horní část přístroje lze pomocí speciálního mechanismu nadzvednout a uložit na vidlici obráceně o 180°. Měřením ve druhé poloze se vyloučí tzv. kolimační chyba přístroje.

 

Štěrbina pasážníku

Štěrbina pasážníku se nachází přesně v severojižním směru.

 

Cirkumzenitál

Cirkumzenitál slouží pro určování zeměpisné polohy pozorovacího stanoviště z okamžiků, kdy referenční hvězdy dosáhnou určité výšky nad obzorem. Tento důmyslný přístroj vynalezli a poprvé sestrojili František Nušl a Jan Josef Frič, zakladatelé slavné hvězdárny v Ondřejově.

 

Meteostanice

Atmosféra je optické prostředí, které se neustále mění a které má zásadní vliv na přesnost měření. Pro určování atmosférických podmínek v době a místě astronomických měření služí geodetům meteostanice.

 

Kladivova observatoř

Vlastní Kladivova hvězdárna je kulatý, dříve otočný dřevěný domeček, silně připomínající hvězdárnu Percivala Lowella ve Flagstaffu (USA). Kdo ví, třeba právě tato velká americká observatoř z 19. století, kryjící obří refraktor, byla insporací pro podobu této pozorovatelny.

 

Pilíř TUBO

Uvnitř Kladivovy hvězdárny dnes již dalekohled nenajdete. Nachází se zde velmi masivní pilíř, na jehož vrcholu je umístěna přesná anténa pro příjem satelitních signálů GPS NAVSTAR, GLONASS, GALILEO a COMPASS (tzv. GNSS).


Kladivova observatoř - celek

V pozadí za Kladivovou hvězdárnou se nachází pozorovatelna pasážníku. 

 

bod TUBO

Poloha bodu TUBO je definována satelitní GNSS anténou osazenou krytem proti nepřízni počasí a sedání ptáků. I Kladivova observatoř má tedy svoji malou "kopulku" :-).

 

Popis TUBO

Tabule s popisem bodu TUBO. Bod má přesně určené geodetické souřadnice a slouží jako jeden z bodů národní sítě permanentních referenčních stanic CZEPOS i pro určování posunu kontinentální desky. Od roku 2001 je součástí evropské sítě bodů EPN (EUREF GPS Permanent Network).

 

Satelitní přijímač

Srdcem dnešní měřické aparatury je přesný geodetický satelitní GNSS přijímač Leica System 1200.

 

Panorama1

I samotná historická budova VUT FAST na ulici Veveří je nádherná. A její střecha nabízí také překrásné výhledy.

 

Panorama2

Na obzoru bylo dokonce možné z netradičního úhlu zahlédnout také dominanty Brna - katedrálu Petrov a hrad Špilberk.

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
http://www.hvezdarnapv.cz/
http://www.hvezdarnapv.cz/vyprava-na-nejstarsi-brnenskou-hvezdarnu
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému