Hlavní stránka > Archiv článků > Slunce – stálice našeho života

Slunce – stálice našeho života

Slunce je naše životodárná hvězda. Na rozdíl od ostatních hvězd je k naší planetě velmi blízko a proto je to jediná hvězda, kterou můžeme na obloze vidět jako kotouček. Očima však na jeho tváři příliš mnoho podrobností nespatříme. I když si jeho oslnivé světlo zeslabíme tmavým slunečním filtrem, můžeme očima jen tu a tam zahlédnout tmavou „pihu“. Ve skutečnosti se jedná o ty největší sluneční skvrny, mnohonásobně převyšující velikost Země, o něco chladnější místa v zářivé fotosféře. Mnohem více podrobností však můžeme zahlédnout, když si obraz Slunce zvětšíme pomocí slunečního dalekohledu. Neutrální filtr nám pomůže spatřit i malé sluneční skvrny a jejich strukturu, fakulová pole a okrajové ztemnění naší hvězdy. Existuje však také jiný způsob, jak si oslnivý jas Slunce zeslabit, abychom se do něj mohli podívat dalekohledem. Když necháme do okuláru procházet pouze jedinou vlnovou délku, odpovídající spektrální čáře H-alfa, naskytne se nám pohled na zcela jiné Slunce. Jindy oslnivá fotosféra zůstane úplně tmavá a zviditelní se sluneční vrstva nacházející se nad fotosférou – chromosféra. A ta má zcela jinou strukturu. Přestože chromosféra, je tenká jen asi 3000 km, patří k nejdynamičtějším vrstvám sluneční atmosféry. Jevy, které se zde odehrávají, mohou mít životnost jen několik málo hodin, nebo i minut! Oblasti kolem slunečních skvrn navazují na struktury ve spodnější fotosféře. Kromě skvrn však můžeme pozorovat též protuberance na okraji slunečního disku, filamenty (protuberance uvnitř disku), spikule a sluneční erupce. Obrázek níže ukazuje chromosféru, jak ji zachytil na prostějovské hvězdárně Martin Tylšar. K pozorování použil dalekohled Lunt 60/600 mm a jako senzor monochromatickou kameru QHY5L-II:

Sestava Lunt a QHY

Sestava chromosférického dalekohledu Lunt s kamerou QHY5L-II.

 

Chromosféra Slunce

Chromosféra na vlnové délce 656,3 nm, tvarovaná složitým magnetickým polem Slunce. Sluneční plasma se jeví jako rozbouřená hladina moře. Nejsvětlejší oblasti jsou tzv. erupce, nachází se zejména v okolí slunečních skvrn. Tmavé čáry a oblasti jsou filamenty. Snímek byl pořízen v neděli 19. dubna 2015.

Přijďte se i vy podívat na tvář naší nejbližší hvězdy. I když jsme prakticky již za vrcholem jedenáctiletého cyklu sluneční aktivity a aktivita Slunce postupně klesá, výše uvedený snímek dokazuje, že Slunce nabízí veliké množství zajímavých detailů ve fotosféře a zejména v chromosféře i nyní. A pohled do okuláru je vždy hezčí, než sebepovedenější fotografie.

 

Otevřeno na pozorování Slunce máme od 15:00 hodin vždy v pondělí, ve čtvrtek a v pátek, kromě pátku 8. května a během Astronomických víkendů.

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
https://www.hvezdarnapv.cz/
https://www.hvezdarnapv.cz/slunce-stalice-naseho-zivota
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému