Hlavní stránka > Archiv článků > Soukolí nebeského orloje se pootočila a je tu rok 2018!

Soukolí nebeského orloje se pootočila a je tu rok 2018!

Čas je jednou ze základních fyzikálních veličin. Učíme se o něm již na základní škole, každý z nás podvědomě cítí co to čas je, ale když jej chceme popsat nahlas, docházejí nám jaksi slova. Velice zajímavé jsou například filozofické úvahy o čase od Kurta Gödela, o kterých nám na naší hvězdárně povídali v listopadu RNDr. Blažena Švandová a prof. Jan Novotný. I když je těžké čas popsat, dokážeme jej dobře měřit. Lidé sestrojili velmi přesné hodiny a zavedli kalendář. Kalendář je však nutné chápat spíše jen jako dohodu mezi lidmi jak počítat čas, než aby byl přímo svázán k astronomickým událostem. Jako začátek nového roku bychom například spíše očekávali začátek jara, jako ve starém Římě, nebo den zimního slunovratu 21. prosince. Toho dne totiž nastává nejdelší noc a po tomto datu se začíná den opět prodlužovat a Slunce a světlo se vrací zpět. Avšak i k datu v počátku roku, stanovenému na 1. ledna, lze najít jeden astronomicky významný okamžik. Je to totiž den, kdy každoročně Slunce vychází nejpozději a od té chvíle se prodlužují již nejen večery, ale i rána (viz. http://www.hvezdarnapv.cz/pranostika-k-13-prosinci). Navíc, ale to platí výjimečně pouze pro rok 2018, nastává na začátku roku tzv. superúplněk a náš kosmický soused bude na obloze největší  z celého roku (viz. http://www.hvezdarnapv.cz/ulovky-velikeho-mesice).  1. ledna večer bude Měsíc v přízemí a jen o několik hodin později, 2. ledna ráno, nastává úplněk. Pokud bude hezké počasí, nezapomeňte se proto na Nový rok podívat na východ velikého Měsíce nad severovýchodním obzorem asi 16:30 hodin. Zaměřme se však nyní v tomto novoročním povídání na přístroje k měření času, konkrétně na orloje, které mají vedle slunečních hodin asi nejtěsnější vztah k astronomii. Jedná se o hodiny schopné ukazovat navíc polohy některých nebeských těles a v podstatě se jedná o předchůdce dnešních planetárií. Každý určitě zná úžasný historický orloj na Staroměstském náměstí v Praze a pak ještě třeba i v Olomouci, Litomyšli anebo u nás na radnici v Prostějově. Před časem sestavil RNDr. Jiří Prudký článek o orlojích na území naší republiky i na Slovensku, prostřednictvím kterého nám dává nahlédnout do světa těchto časoměrných astronomických přístrojů snoubících v sobě důvtip, preciznost a krásu.

  

ORLOJE V ČR A PV PODROBNĚ + STARÁ BYSTRICA (SK)

ORLOJ

Orloj (z latinského „horologium“) jsou mechanické hodiny se zvláštním mechanismem, které kromě času ukazují i polohu některých nebeských těles na obloze.

Nejčastěji se uvádí existence čtyř orlojů v naší republice: orloj pražský, součást Staroměstské radnice; další v Litomyšli, na Moravě pak v Olomouci a v Prostějově.

V mém stále doplňovaném archivu, nečinícím se nárok na úplnost, mám v jeho 278. položce nazvané „Orloje“ zaznamenané vesměs kompilační údaje o těchto i dalších, zatím celkem devíti, českých mechanismech:

 

1. PRAŽSKÝ ORLOJ

Jedná se o jeden vůbec z nejvýznamnějších orlojů v Evropě. Řada turistů z celého světa ho při své návštěvě Prahy rozhodně neopomene. Aby ne, je to jedna z největších historických a navíc uměleckých památek u nás a zapsaná v seznamu kulturních památek UNESCO. Pražský orloj (či Staroměstský orloj) najdete, jak už název napovídá, na Staroměstském náměstí a to na jižní straně věže Staroměstské radnice. První zmínky o orloji najdeme již v listinách z počátku 15. století. Byl postaven hodinářem Mikulášem z Kadaně a astronomem Janem Šindelem a později upraven hodinářem mistrem Hanušem. Jde vlastně o astronomické hodiny, které kromě času a data stanovují rovněž dané astronomické cykly, polohu Slunce, Měsíce a jeho fáze, či jakým souhvězdím zvířetníku Země právě prochází a z kalendářní desky se také můžete dozvědět o nepohyblivých křesťanských svátcích. Nad ciferníkem jsou umístěny dva otvory, okna chcete-li, kterými se pohybují apoštolové. Dále je orloj zdoben množstvím soch, bustami andělů a kokrhajícím kohoutem v horní části. K orloji se též váže řada pověstí. Jedna z nich vypráví o jeho údajném staviteli, mistrovi Hanušovi, kterého radní ze staroměstské radnice oslepili rozžhavenou železnou tyčí z obavy, že by mohl tak krásný orloj Hanuš postavit i pro jiné město. Poté pak ale mistr Hanuš s pomocí svého učedníka zasáhl do vnitřní konstrukce a orloj zastavil, dalších 100 let pak prý byl orloj nefunkční. Další legendy říkají, že když se hodiny na orloji zastaví, přijde válka, a když se někdo pokusí zasáhnout do konstrukce orloje, tak prý zešílí, což můžeme říci i o Josefu Mánesovi, který zhotovil novou kalendářní desku, avšak po několika letech opravdu zešílel. 

Orloj Praha

 

2. OLOMOUCKÝ ORLOJ

Olomoucký orloj je součástí olomoucké radnice již od počátku 15. století. Za dobu jeho existence byl několik přebudován a vybaven novými loutkami, například sv. Václava, sv. Jiřího na koni, Rudolfa Habsburského a dalších významných osobností. Na současné podobě se podílel Karel Svolinský, který ho ztvárnil v duchu socialistického realismu. Orloj je vysoký přibližně 14 metrů a v jeho středu se nachází ciferník, který zobrazuje polohu jednotlivých planet, jako jeden z mála heliocentrických orlojů na světě. Mozaika, kterou je stavba zdobena, znázorňuje jízdu králů, dělníka a chemika, dále jsou zde alegorie na jednotlivé měsíce a ve spodní části jsou znázorněny významné dny komunistické doby. Zvonkohra je tvořena 16 zvony a jejím prostřednictvím můžeme slyšet písně Vrbe jož se zelenajó, Za Náměšťó a Daleká, šeroká cesta po Holomóc. V pravé poledne zde můžeme vidět zakokrhání mosazného kohouta a figury kopáče, pekaře, úředníka, volejbalistky a další.

Olomoucký orloj

 

3. BRNĚNSKÝ ORLOJ

Najdete ho ve východní části náměstí Svobody v samém srdci města Brna. Byl zhotoven až v roce 2010 sochařem Oldřichem Rujbrem a Petrem Kameníkem a to jako připomínka vítězství za třicetileté války, kdy se obyvatelům Brna podařilo odolat švédskému obléhání. Nejde vlastě o orloj v pravém slova smyslu, ale spíše o mnohoúčelový hodinový stroj a kamennou plastiku černé barvy, která každý den přesně v 11:00 hod. dopoledne po zahrání zvonkohry vypouští kuličku, která poté naráží do jmen účastníků válečného konfliktu. Tělo orloje zdobí šestimetrový žulový bok v podobě projektilu. Čas je řízen signálem z Frankfurtu a je zobrazován velkými kamennými díly. Rozpoznání času je však pro běžného turistu natolik komplikované, že se stal orloj základem mnoha vtipů. Místní říkají, že když se chcete dozvědět kolik je hodin, je lépe od orloje odstoupit několik kroků a podívat se na hodiny na nedaleké věži kostela sv. Jakuba. I přesto, že tedy Brněnský orloj neplní roli časomíry zrovna nejlépe, stále je jednou z nejvýznamnějších brněnských památek a jeho zmenšenina je oblíbeným suvenýrem návštěvníků z celého světa.

Brněnský orloj

 

4. ORLOJ V LITOMYŠLI

Orloj se nachází na radniční věži už od roku 1907. Hodinový stroj byl zhotoven Karlem Adamcem v secesním stylu, jehož firma za dobu své existence zhotovila desítky věžních hodin pro kostely, školy, radnice a významná šlechtická sídla. Uměleckou stránku orloje dostal na starosti tehdejší student Akademie výtvarných umění v Praze – Antonín Růžička, který na zlaté pozadí orloje namaloval čtyři ženské postavy symbolizující čtyři roční období, a který dále zdobí latinské texty, které lze volně přeložit jako „Ctnost se rodí na každém místě, všechny vyzývá, nízké i vysoké“. Orloj znázorňuje nejen denní čas, ale i fáze Měsíce a Slunce včetně souhvězdí zvířetníku.

Orloj Litomyšl

 

5. ORLOJ V PROSTĚJOVĚ

Řadí se mezi menší novodobé orloje u nás. Najdete ho na věži Nové radnice a je jednou z nejvýznamnějších památek města Prostějov a jeho dominantou. Hodinový stroj pochází z roku 1910, kdy byl vyroben firmou L. Hainz (Poznámka: zakladatel Ludvík Hainz měl svou dílnu na malé hodiny přímo naproti pražskému orloji. Byl radním města pražského. Po jeho smrti se stal správcem pražského orloje jeho syn L. Hainz II., který zavedl výrobu věžních hodin.). Ciferník znázorňuje vedle denního času ještě čas udávaný v planetních (neboli planetárních hodinách, což jsou plochy mezi křivkami od východu Slunce po jeho západ), dá se říci, že je takovou malou kopií orloje Staroměstského.

Prostějovský orloj

Orloj na prostějovské radnici ukazuje hodinu a kalendářní měsíc, resp. postavení Slunce na obloze, ještě srozumitelněji projekci Slunce do toho kterého zvířetníkového souhvězdí. Neukazuje a v této konfiguraci nikdy neukazoval fázi Měsíce a postavení Měsíce ve zvěrokruhu.

Hlavní rafie ukazuje aktuální čas v hodinách, a to na největším mozaikovém ciferníku, vybaveném arabskými číslicemi 1 – 24. Druhým koncem ukazuje čas také na druhém největším mozaikovém ciferníku s dvakrát římskými číslicemi I – XII po obvodu. Pokud je totiž rafie částečně překrývána pohyblivými částmi astrolábu (modelem Slunce, prstencem zvěrokruhu), což se stává v létě, kdy je Slunce nejvýše na obloze, lze čas odečítat i na opačné straně ciferníku se shodným číslováním.

Rafie se symbolem Slunce (na orloji stoupá, zapadá a opět vychází tak, jako na obloze) ukazuje na to znamení zvěrokruhu, ve kterém se právě Slunce nachází, z čehož lze odvodit aktuální kalendářní měsíc. Zvěrokruh (zvířetník, zodiak) prostějovského orloje má tradičních dvanáct souhvězdí přestože je známo, že se Slunce v prosinci, tři týdny před slunovratem, promítá i do třináctého souhvězdí – Hadonoše.

PV

 

6. RADNIČNÍ ORLOJ V UHERSKÉM BRODĚ

Uherský Brod se chlubí následující raritou: na jeho území se nacházejí tři jedinečná časoměrná zařízení. Je to předně orloj, umístěný na radniční věži, potom Růžičkovy astronomické hodiny, které jsou vystaveny v budově radnice, a konečně v Muzeu Jana Amose Komenského je k vidění Nivnický orloj. Tyto tři mechanismy reprezentují odlišné konstrukce různého pojetí orlojů. Radniční orloj upoutá pozornost pohyblivou figurkou Černého Janka a Měsícem – polokoulí – demonstrujícím střídání měsíčních fází. Nivnický orloj dokumentuje typ orlojů, které bychom mohli označit za lidové, naivní. Dokládá dovednost prostých lidí, lidových kutilů. Astronomické hodiny Vilibalda Růžičky vynikají zase technickou dokonalostí.

Hodiny, Černý Janek a Měsíc jsou tři části zdánlivě nesourodého časoměrného celku. Ve skutečnosti se jedná o objekt, který lze nazvat orlojem. To je nutno zdůraznit, protože většina lidí si všimne hodin a plastiky Janka. Tři části orloje, časoměrná část – hodiny, astronomická část – demonstrátor fází Měsíce a figurální část – Černý Janek, vznikaly postupně. Nová radniční věž byla dostavena v roce 1715 a hodiny pro ni zhotovil švýcarský hodinář František Lang z Lucernu. Hodiny byly spojeny se soškou Černého Janka, který vždy před bitím zazvoní na zvonec. Když tyto staré hodiny dosloužily, byly na radnici instalovány v roce 1958 nové, společně s novou dřevěnou soškou Černého Janka. Jako poslední část orloje byla tehdy instalována koule měsíčního demonstrátoru. V kouli jsou umístěny historické listiny. Část koule je ukryta uvnitř zdiva. Jedna polokoule je natřena na černo, druhá je pozlacená. Celá koule se otáčí kolem své osy a otáčení odpovídá době vystřídání měsíčních fází. Čelní polokoule pak pozorovateli ukazuje v trychtýřovitém výřezu měsíční fázi, ve které se nachází Měsíc na obloze. Celá rekonstrukce byla dílem hodinářské rodiny Dvořáků, otce Václava a syna Vladimíra z Provozovny věžních hodin v Okresním průmyslovém podniku ve Vyškově.

Uherský Brod

 

7. UNIKÁTNÍ ORLOJ S CHMELAŘSKÝMI MOTIVY OSLAVUJE PIVO A ODBÍJÍ HODINY V ŽATCI

Orloj z roku 2010 zdobí motivy z pěstování a sklizně chmele, dvanáct apoštolů nahrazují hrací karty, nechybí kostlivec se zvonkem stejně jako na pražském díle mistra Hanuše. Nápad architekta Vaníčka vybudovat v Žatci orloj uvedl v život pražský umělecký kovář Petr Podzemský. Ocelová konstrukce o rozměrech 4 x 7 metrů potažená měděným reliéfem, rarita přišla zhruba na dva miliony korun. Postavy na orloji znázorňují oslavu ukončení sklizně chmele, takzvanou dočesnou. Pohyblivé osoby si připíjejí půllitry piva. Pod nimi se otevírá peklo, jak si ho představují žatečtí pivaři, a latinský nápis Pamatuj piva z žateckého chmele. Nad postavami se rozprostírá pivařské nebe. Nechybí mu zvěrokruh ani kostlivec.

Nový hodinářský stroj je součástí turistické atrakce Chrám chmele a piva, která se pro návštěvníky otevře na konci srpna. "Tak jako se v Praze chodí do slavné hospody U Fleků pod hodinami, bude se do Chrámu chmele vcházet pod chmelovým orlojem," řekl Jiří Vaníček, architekt celého projektu. Moderní orloj ukazuje nejen hodiny, ale díky zvěrokruhu také astronomický čas, podobně stroje v Praze či v Olomouci. "A pohybující se figurky symbolizují práce, jaké se v tom kterém čase právě mají provádět na chmelnicích. Třeba zavádění, česání nebo balení chmele," vysvětlil architekt města. Každou celou hodinu se stejně jako na Staroměstském náměstí v Praze rozklinká zvoneček v ruce kostlivce. Místo apoštolů se ale zpoza dvířek ve dně sudu objeví mariášové karty; jen motiv zelených listů jejich tvůrci vyměnili za chmelové šišky.

Orloj Žatec

 

8. OHNÍČ U BÍLINY

aneb kutil si na zahradě vyřezal orloj. Kostlivce pohání motorkem ze stěračů Jaroslav Šimon z Ohníče u Bíliny je posedlý vyřezáváním. A to dokonce tak, že vstup do jeho zahradního domku hlídá dvojice rafanů, zahradu osídlil vodník a domovní číslo přidržují mořské panny. Teď do sbírky přibyl i orloj. Neobvyklou sbírku lidové tvořivosti završuje nejnovější dílko - orloj. Ten se nesnaží být kopií toho historického ze Staroměstského náměstí. "Táta má svůj svérázný styl a k nějakému kopírování by se nesnížil," tvrdí syn Jakub, který otci s prací pomáhal.  Celou práci si, zřejmě ovlivněn předvánoční atmosférou plnou vyřezávaných betlémů, autor naplánoval těsně po Vánocích. "Otec se do toho pustil po vánočních svátcích a nedávno jsme to zavěsili, takže zase tak strašně dlouho to nevyráběl," popisuje Šimon mladší. "Vyhnal mámu z kuchyně a tam, mezi cukrovím, začal sochat první části."

"Sami vidíte, že si s tím docela vyhrál. Část je vyřezávaná ze dřeva a ručně malovaná, některé díly jsou plechové," říká. "Otec je docela detailista, takže si nedal pokoj, dokud nebylo všechno přesně podle jeho představ," dodává. Orloj i se zvěrokruhem pohánějí dva běžné hodinové strojky. "To byl ten nejmenší problém, museli jsme ale vyřešit pohon ovládání smrtky. Vyřešili jsme ho nakonec motorkem ze stěrače z auta, který napájíme klasickým dvanáctivoltovým trafíčkem," vysvětluje. Smrtka zvoní pravidelně vždy jednou za půl hodiny.

Orloj Ohníč

Smrtka zvoní každou půlhodinu a pohybuje s ní motorek ze stěrače.

 

Orloj Ohníč

Adam s Evou bez fíkových listů.

 

9. HOJSOVA STRÁŽ

O šumavskou raritu se postaral Zdeněk Landa z Prahy, který ho sestrojil. „Orloj jsem začal stavět 14. května v roce 2014. K rozhodnutí sestavit orloj mě přivedl kamarád, hodinář Pepík Matoušek. Bylo to takové kamarádské hecování o tom, jestli amatér může fušovat do hodinářského řemesla. Bohužel se spuštění orloje už nedočkal,“ řekl Landa, který byl překvapen, kolik lidí se přišlo na spuštění orloje v roce 2017 podívat. Mnohdy neskrýval ani slzy dojetí, když mu lidé chodili k práci blahopřát. Součástí orloje je čtyřiadvacetihodinový číselník, otočné kruhy s hodinovými ručičkami, které kromě středního slunečního času ukazují i čas hvězdný, datum a kalendářní měsíc, znázorňují pohyb Slunce znameními zvěrokruhu, aktuální fázi Měsíce, dny uplynulé od novu a vzájemné aspekty Slunce a Měsíce. Nechybí ale ani bicí stroj, který každé poledne odbije prvních osm tónů české státní hymny a po jejich doznění smrť áček dvanáctkrát zazvoní na zvon. Nakonec byl vyroben stroj pohánějící otočnou mapu hvězdné oblohy a takzvanou dračí rafiji, která predikuje zatmění Slunce a Měsíce. Stroj zároveň pohání ručičky dvou menších číselníků, které ukazují časy východů a západů Slunce v daný den. Horní číselník ukazuje běžný občanský čas, buď normální, nebo letní. Kombinovaný velký číselník ve střední části orloje má uprostřed symbol Země na otočném modrém kruhu, v něm je kruhový výřez Měsíce, ve kterém se zobrazují jeho fáze. Pro vyznavače astrologie jsou znázorněny hlavní aspekty, ve kterých se právě Měsíc vůči Slunci nachází – opozice („činka“), trigon, kvadrant, sextil a konjunkce (malý kroužek u okraje Měsíce). Za kruhem Měsíce se otáčí větší kruh, který nese rafiji se symbolem Slunce. Na jeho obvodu jsou vyznačeny dny (1 až 29 + 1/2) rozdělené na čtvrtiny. Kolik dnů uplynulo od novu, ukazuje symbol konjunkce na kruhu Měsíce, aspekty ukazuje šipka na kruhu Slunce. Za kruhem Slunce se otáčí zvěrokruh s dvanácti znameními a jejich znaky. Symbol Slunce projde během roku všemi znameními zvěrokruhu a ukazuje, v jakém znamení se Slunce právě nachází. Rafije Slunce ukazuje dále na kalendářní měsíc a datum. Jednotlivé dny vyznačují čárky na obvodu kruhu, pod nimi jsou data po pěti dnech. Vnější pevný čtyřiadvacetník je na obvodu dělen po minutách (střídavě žluté a modré čárky) a rafije Slunce na něm ukazuje střední sluneční čas, a to během celého roku. V období letního času je tedy třeba si hodinu připočítat. Střední sluneční den má přesně 24 hodin, což je 24 hodin, 3 minuty a 56,55 sekundy času hvězdného, který ukazuje symbol hvězdičky mezi znameními Panny a Vah. Hvězdný den má 23 hodin, 56 minut a 4,09 sekundy. Rozdíl v těchto časech vzniká tak, že Země během své jedné otáčky vůči hvězdám urazí na své dráze kolem Slunce cca 2,5 milionu kilometrů. Za jeden rok tak Země vykoná o jednu otáčku více proti hvězdám, než proti Slunci. Hvězdný a sluneční čas mají stejnou hodnotu jen jednou v roce – o podzimní rovnodennosti. Ve spodní části orloje se nachází otočná mapa hvězdné oblohy a dračí rafije. Hvězdná obloha se ve skutečnosti otočí jednou za den, na orloji jednou za rok. Díky tomu ukazuje v elipsovitém výřezu (obzorník – hranice obzoru) aktuální postavení hvězd pro půlnoc daného dne. Na mapě jsou vyznačeny ekliptika, rovník, galaktický rovník a hvězdy do cca 5. hvězdné velikosti. Jedná se o zdánlivou hvězdnou velikost (magnituda, zkratka m), prakticky jasnost hvězdy při pozorování ze Země. Například Vega v souhvězdí Lyry (zkratka Lyr) má m = 0, u jasnějších hvězd se používá záporné znaménko, nejjasnější hvězda na obloze – Sirius v souhvězdí Velkého psa (CMa) má m = -1,45, Spica v souhvězdí Panny (Vir) má m = 1, Polárka v souhvězdí Malého medvěda, též Malého vozu (UMi) má m = 2. Z toho vyplývá, že čím zdánlivě menší hvězda, tím vyšší číslo magnitudy. Průměr hvězd na mapě odpovídá jejich jasnosti při pozorování. Na obzorníku jsou zkratky světových stran, ve středu jeho spodní části je jih, takže v mapě se orientujeme tak, jako bychom stáli čelem k jihu a drželi jí nad hlavou. Dračí rafije se stejně jako hvězdná obloha otáčí doleva a slouží k predikci zatmění. Hlava draka znázorňuje vzestupný uzel Měsíce, ocas sestupný uzel, přičemž hlava draka je v postavení pro 00:00 hodin daného dne. Uzly Měsíce jsou dva průsečíky ekliptiky (dráhy Slunce) a dráhy Měsíce. Oběžná doba vzestupného uzlu je cca 18,61 roku, za tuto dobu vykoná dračí rafije o jednu otáčku více, než hvězdná obloha. K zatmění Slunce nebo Měsíce může na Zemi dojít jen tehdy, když se Slunce, Měsíc a měsíční uzel seřadí v jedné přímce. Pokud tedy na středním číselníku ukazuje šipka u rafije Slunce na Měsíc v úplňku, nebo v novu, tak k času, který ukazuje hlava draka na spodním číselníku přičteme čas, který ukazuje rafije Slunce a pokud se tyto časy shodují, dochází někde na Zemi (nikoliv pouze v daném místě) k zatmění Slunce, pokud je Měsíc v novu, nebo k zatmění Měsíce, pokud je Měsíc v úplňku. Rozdíl v těchto časech může být asi 20 minut pro úplné a 45 minut pro částečné zatmění Měsíce a 35 minut pro úplné a 75 minut pro částečné zatmění Slunce. Mezi středním a spodním číselníkem jsou po stranách dva malé číselníky, které ukazují časy východu a západu Slunce v daný den, opět ve středním slunečním čase, takže v období letního času je třeba připočítat jednu hodinu. Kovové body na nich vyznačují rovnodennosti a slunovraty.

Orloj Hojsova Stráž

 

VYSOČINA - ORLOJ NEORLOJ NA ZÁMKU NEZÁMKU

V rohu pelhřimovského Masarykova náměstí stojí zámek a na něm každou hodinu odbíjí orloj. V podstatě to ale zámek není a orloj by také měl vypadat jinak. Ono je to všechno o zvyku. Kdysi tam chvilku zámek stál. „Tomu objektu se od nepaměti říká zámek pánů z Říčan, nicméně páni z Říčan tu byli poměrně krátkou epizodu,“ říká ředitel pelhřimovského Muzea Vysočiny Ondřej Hájek. Z přítomnosti a chování pánů ale vůbec neměli radost místní občané. Brzy se z jejich područí vykoupili a zámek využili pro svou radnici. Ani radnice na místě zámku dlouho nevydržela. „Státní erár naznal, že je potřeba udělat centrální soudnictví a vězeňství. Podnikaví měšťané jim nabídli svou radnici jako soudní budovu a šatlavu jako státní vězení,“ vysvětluje Ondřej Hájek. V současné době sídlí v bývalém zámku Muzeum Vysočiny. A jak je to s orlojem na věžičce zámku? „My tu orloj nemáme, protože orloj by měl obsahovat pohyby nebeských těles,“ říká Ondřej Hájek. Na zámeckých hodinách opravdu žádná tělesa nejsou. Jsou na nich dvě postavy, které bijí do cimbálu. Pelhřimovští občané jim ale orloj říkají, stejně jako muzeu zámek. Zvyk je totiž železná košile.

Pelhřimovský neorloj

 

JIHLAVA - BUDOUCNOST?

Jihlava má šanci být dalším městem v republice, které získá orloj. Měl by mít nejen klasický zvěrokruh, ale i pohyblivé postavy spojené s historií města a samozřejmě i velký hodinový stroj. Objevit by se měl v hodinové věži bývalého jezuitského areálu v centru města. Jihlavský orloj by měl být umístěn v hodinové věži bývalého jezuitského areálu v centru města.

Jihlava

 

STARÁ BYSTRICA (SK)

Slovenský orloj

Srdcom orloja je tzv. astroláb, teda ciferník s astronomickými údajmi. Práve astroláb robí zo Slovenského orloja v Starej Bystrici jediný a prvý orloj na Slovensku. Bez astrolábu nemôže byť orloj orlojom. Vzhľadom na to, že ide o zložitý astronomický a hodinársky mechanizmus, obec Stará Bystrica oslovila pražskú firmu SPEL, ktorá navrhla a zostrojila astroláb pre Slovenský orloj v Starej Bystrici. Je potrebné zdôrazniť, že astronomické údaje sú špeciálne navrhnuté pre zemepisnú polohu Starej Bystrice, nejde teda o kópiu iného orloja.

Slovenský orloj

Farebnosť hlavnej dosky astrolábu je daná fázami dňa: čierna noc, červená úsvit, bledomodrá deň-obzor, červená súmrak. Ručička so slnkom sa pohybuje po týchto poliach podľa toho, kde sa reálne slnko nachádza. Hlavná doska astrolábu je ďalej delená zlatými lSlovenský orlojemovkami, ktoré označujú rovník, obratník Raka, obratník Kozorožca a tzv. miestny poludník, teda úsečku priamky, ktorá ukazuje kedy je Slnko najvyššie na oblohe nad Starou Bystricou. Orloj v Starej Bystrici tak ako jediný z jestvujúcich orlojov na svete ukazuje tzv. pravý slnečný čas. Okrem toho astroláb ukazuje polohu Mesiaca na oblohe, fázy Mesiaca a polohu Slnka v znamení zverokruhu. Na vonkajšom okraji je tzv. kalendárna doska, ktorá má 366 dielov a každý deň sa otočí o jeden diel. Významné slovenské sviatky a pamätné dni sú na kalendárnej doske označené červenou hviezdičkou.

Vo vežičke orloja sú umiestnené dva zvony. Jeden zvon odbíja čas, druhý zvon vytvára zvukovú kulisu počas promenády apoštolov. Odbíjací zvon (cimbal) nesie názov sv. Juraj a text: Slovenský orloj Stará Bystrica R. P. 2009. Zvon dal odliať žilinský župan Ing. Juraj Blanár. Druhý zvon nesie názov Riečnická Madona a text: Na pamiatku zatopených obcí Riečnica a Harvelka dal odliať nitriansky biskup Mons. Viliam Judák. Tento zvon má vyobrazený emblém Panny Márie z obrazu na hlavnom oltári riečnického kostola, ktorý sa jediný zachoval pred zatopením. Pozn.: orloj byl postavený z peněz Phare po roce 1990 starostou – právníkem.

Slovenský orloj

Pohled do útrob slovenského orloje.

RNDr. Jiří Prudký

 

Hezký a úspěšný den, týden, měcíc i celý rok 2018 přejí všem pracovníci prostějovské hvězdárny.

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
https://www.hvezdarnapv.cz/
https://www.hvezdarnapv.cz/soukoli-nebeskeho-orloje-se-pootocila-a-je-tu-rok
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému