Hlavní stránka > Archiv článků > Superúplněk

Superúplněk

Prostějovský skoroúplněk

Jasný Měsíc pozorovaný přes irizovanou oblačnost den před superúplňkem z prostějovské hvězdárny.

 

14. listopadu 2016 byl ve sdělovacích prostředcích den plný zpráv o výjimečném nebeském úkazu opakujícím se jednou za mnoho desítek let a o obrovském a jasném Měsíci, vznášejícím se nad našimi hlavami. Například na internetových stránkách Radiožurnálu můžete najít nadpis: „Na obloze se po téměř 70 letech objeví superúplněk. Další bude v roce 2034“. Ale kdo si přečte pouze tento nadpis, bude ten večer pod skutečnou oblohou pravděpodobně zklamán.

Měsíc obíhá kolem naší planety nikoliv po kružnici, nýbrž po elipse. Pravidelně se proto dostává střídavě blíže a dále od Země, v rozmezí 363 295 km až 405 503 km. Rozdíl ve vzdálenosti tedy činí přibližně 11%. Protože v listopadu 2016 se okamžik, kdy je Měsíc nejblíže Zemi (tzv. přízemí) liší od okamžiku úplňku (kdy je na obloze naproti Slunci) jen asi o 2,5 hodiny, nastává tzv. „superúplněk“ a měsíční kotouč je na nebi doopravdy o několik procent větší než obvykle.

Velikost Měsíce na nebi

Obrázek ukazuje rozdíl ve velikosti Měsíce jak se nám jeví na obloze v přízemí a v odzemí. (zdroj Český rozhlas)

 

Na celkovou jasnost Měsíce má samozřejmě, kromě vzdálenosti od Země a na průzračnosti naší atmosféry, vliv ještě jedna méně známá skutečnost. V době, kdy se Měsíc nachází velice blízko okamžiku úplňku a ze Země se na něj díváme prakticky přesně ve směru od Slunce, se jeho povrch trochu „zaleskne“. Toto zjasnění trvá řádově hodiny a na první pohled si jej běžný člověk nevšimne. Ovšem porovnáme-li například fotografie Měsíce pořízené s odstupem jednoho dne po úplňku, je tento jev patrný. Letošní listopadový úplněk však nastává přesně v době, kdy je v Evropě Měsíc hluboko pod obzorem, takže nejzářivější superúplněk si budou moci vychutnat pozorovatelé na opačné straně Zeměkoule.

 

Největší vliv na „velikost“ Měsíce na obloze má však překvapivě naše mysl, respektive subjektivní pocit související s vnímáním tvaru oblohy nad naší hlavou. Když se díváte po opravdovém nebi, ať už ve dne, nebo v noci, určitě nemáte pocit, že by obloha měla tvar jednotkové koule, jako například v planetáriu. Spíše se vám bude zdát, že vypadá jako jakýsi „plochý klobouk“ s výdutí nad hlavou a s okrajem ubíhajícím do dálky k obzoru. Pokud byste změřili skutečný úhlový průměr Měsíce u obzoru a vysoko nad hlavou, s překvapením zjistíte, že na šířku je Měsíc naprosto stejný a co výšky týče je Měsíc u obzoru trochu „zmáčknutý“ refrakcí, takže u obzoru je jeho plocha dokonce o něco menší! Ale díky našemu subjektivnímu vnímání světa se vám bude zdát, že u obzoru je Měsíc možná i dvakrát větší než vysoko na nebi. I když se jedná čistě o subjektivní klam, svým významem hravě „trumfne“ všechny ostatní objektivní příčiny „zvětšení“ Měsíce. Pokud se tedy budete v letošní superúplňkové noci z 14. na 15. listopadu 2016 dívat na Měsíc svítící vysoko na nebi, pravděpodobně budete zklamáni. Ale pokud se Vám podaří jej zahlédnout večer kolem 17:30 hodiny těsně nad východním obzorem, nebo ráno kolem 6:00 hodiny nad západem, asi si budete říkat, skoro jako při každém jiném úplňku – páni, dnes je ale obrovský Měsíc!

 

Reportáž o pozorování letošního superúplňku, včetně s krátkého vstupu z prostějovské hvězdárny, můžete najít v hlavní zpravodajské relaci ČT - Události od 29. minuty, na internetové adrese:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/216411000101114/ .

 

 

A kdy je nejlepší navštívit hvězdárnu a podívat se na Měsíc dalekohledem?

Kupodivu nikoliv za superúplňku, ani při obyčejném úplňku. To je nejlepší vychutnat si tento okamžik jen očima na místě s dobrým výhledem na oblohu. V dalekohledu vás úplňkový Měsíc spíše jen oslní a měsíční krajina se bude jevit velmi plochá. Dobře rozeznáte pouze světlejší a tmavší místa (měsíční moře) a také jasné plošky mladších světlejších kráterů. A to je vše.

Skoroúplněk

Kotouč Měsíce vyfotografovaný necelý den před superúplňkem teleobjektivem 300mm.

 

Mnohem zajímavější pohled vám nabídne náš nejbližší kosmický soused v době kolem první čtvrti, kdy svítí zvečera po západu Slunce a kdy je jeho krajina osvětlená Sluncem zešikma. Hra světla a stínů vykreslí fantastickou podívanou, kdy se i malé nerovnosti jeví jako velehory a kdy můžete doslova cestovat po zajímavých měsíčních zákoutích. Příznivé podmínky pro pozorování Měsíce nastanou v tomto roce přibližně ještě v týdnu od 5. do 11. prosince.

Měsíční mozaika

Mozaika Měsíce dva dny po první čtvrti, kdy stíny zvýrazňují členitost měsíčního povrchu. Na rozhraní světla a stínu je „měsíční ráno“ a Slunce zde pomalu stoupá nad obzor. Obrázek pořídil 9. 11. 2016 náš spolupracovník Stanislav Chlup dalekohledem Newton 200/1000 mm, vybaveným monochromatickou kamerou QHY5. Zpracováno programem Registax a Photoshop, mozaika složena Autostitchem.

 

Kráter Koperník

Jitro v kráteru Koperník – detailní záběr z mozaiky výše. Obrázek pořídil náš spolupracovník Stanislav Chlup.

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
https://www.hvezdarnapv.cz/
https://www.hvezdarnapv.cz/superuplnek
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému