Hlavní stránka > Archiv článků > Zázraky se občas dějí...

Zázraky se občas dějí...

Hvězdárna Skalnaté Pleso

V příštím roce uplyne právě tři čtvrtě století od založení observatoře na Skalnatém Plese, ve Vysokých Tatrách. Člověkem, který stál u jejího zrodu, byl znamenitý český astronom, klimatolog a uranograf - RNDr. Antonín Bečvář. Observatoř na Skalnatém Plese dnes stojí díky několika událostem, které snad ani nejde nazvat štěstím, jako spíše zázraky. Nechejme nejprve promluvit RNDr. Jiřího Grygara, CSc., který ve své knize „Knihy a hvězdy“ popsal tento příběh následovně:

--- 

… Představte si válečné události v Evropě po roce 1939, kdy se v březnu fakticky rozpadlo Československo na Protektorát Čechy a Morava a na Slovenský štát. V září 1939 začíná světová válka a Slovenský štát se stal Hitlerovým vazalem. Ze Slovenska se do Protektorátu vraceli Češi tam pracující; většinou byli spíše vyhnáni. Na Slovensku se tehdy zrodilo takové heslo: „Češi peši do Prahy“.            Byl ale jeden Čech, který nemusel uprchnout – právě zmíněný Antonín Bečvář, který od roku 1937 působil jako klimatolog pro Státní lázně na Štrbském plese, protože byl vystudovaný astronom, podobně jako Slouka. Nejenom to, Bečvář udělal něco naprosto šíleného, co by někoho jiného v jeho postavení stěží napadlo. Jelikož československá hvězdárna ve Staré Ďale připadla po Vídeňské arbitráži v listopadu 1938 Maďarsku, nezůstala Slovensku žádná státní hvězdárna. Přestože válka nabývala na síle a slovenská armáda podporovala německý útok na Polsko i posléze na Sovětský svaz, Bečvář se vydal v roce 1940 do Bratislavy k audienci u ministra školství.    Když se ho ministr ptal, co má na srdci, řekl: „Pane ministře, chci vám sdělit, že jsou jenom dvě nekulturní země v Evropě: Albánie a Slovensko.“                   To zajisté nevypadalo jako nejlepší úvod k vyslyšení Bečvářovy žádosti. Ministr se pochopitelně namíchl a říká: „No dovolte, co to tady povídáte?“         „Ne, já to mohu dokázat. To jsou jediné dvě země v Evropě, které nemají státní hvězdárnu,“ dodal Bečvář.     Měl ovšem pravdu, takže ministr kupodivu zjihl a optal se: „A co bych pro to mohl udělat?“              A Bečvář: „No, na Skalnatém plese je teď lanovka, takže se nahoru dá dopravovat stavební materiál. Jak jsem se díval do svých klimatických záznamů, jsou tam velmi příznivé podmínky pro astronomická pozorování, takže si myslím, že by se tam hvězdárna dala postavit, na návrší vedle Skalnatého plesa a stanice lanovky.“       Ministr souhlasil a jmenoval Bečváře dokonce zmocněncem pro výstavbu státní hvězdárny na Slovensku. Což se stalo a ta hvězdárna byla hotová v roce 1943! Představte si ty vnější okolnosti: Všude kolem se tvrdě bojovalo, všichni se věnovali válečnému úsilí, vrcholila bitva o Stalingrad – a Slováci pod vedením českého astronoma stavěli ve Vysokých Tatrách státní hvězdárnu! Postavili ji v těch horách festovně; dodnes stojí a funguje.              To že dodneška stojí, ovšem není taky jen tak. V roce 1944 se už blížila fronta, přes Duklu se dostal i československý armádní sbor, a hlavně Rudá armáda rychle postupovala z východu k Tatrám. Před ní Němci ustupovali, a najednou lanovkou z Tatranské Lomnice přijela jednotka německých ženistů s velícím důstojníkem, přišli na hvězdárnu s bedničkami dynamitu a s rozkazem vyhodit budovu do povětří. A teď si zkuste představit, co udělal Bečvář. Zavřel se s tím komandantem do své pracovny. Výhodou bylo, že uměl dobře německy. Byli tam spolu pět hodin; nikdo neví, co se tam dělo. Ale po pěti hodinách ten komandant nařídil své jednotce, aby vzali bedničky s dynamitem, odešli zpátky na lanovku a odjeli zpět do Tatranské Lomnice. Hvězdárna přežila konec války netknutá.    Hned po přechodu fronty se na hvězdárně rozeběhly pozorovací práce, které jí i tamějším astronomům přinesly světovou proslulost. Dr. Bečvář tam pozoroval na Vánoce 1945 nový meteorický roj (Ursidy) a v letech 1946 – 1959 objevili astronomové na Skelnatém plese a pobočce na Lomnickém štíru celkem 18 komet. V roce 1950 byl však doktor Bečvář z hvězdárny z tzv. kádrových důvodů komunisty vyhozen. Tehdy se vrátil zpátky do Čech, aby zde v soukromí vlastní hvězdárny v Brandýse nad Labem pokračoval na svém nejznámějším životním díle – čtyřech hvězdných atlasech pokrývajících na velkých mapách celou oblohu. Bečvářovy atlasy posunuly grafický vzhled astronomických atlasů na daleko vyšší úroveň, než bylo do té doby zvykem. Atlasy si oblíbili jak astronomové-amatéři, tak i profesionálové na všech hvězdárnách světa až do doby současného digitálního mapování oblohy. Právem je po dr. Bečnářovi pojmenována planetka č. 4567 a Mezinárodní astronomická unie po něm pojmenovala kráter o průměru 67 km poblíž rovníku na odvrácené straně Měsíce …

Stavba hvězdárny

Stavba hvězdárny

---

A nyní nechme promluvit samotného Antonína Bečváře prostřednictvím úryvku z článku „Skalnaté Pleso“, který publikoval v časopise ŘÍŠE HVĚZD č. 2; 1. února 1944. Slova a myšlenky Antonína Bečváře svědčí o neobyčejné pokoře tohoto výjimečného člověka:

---

Antonín Bečvář... Nastalo ticho na Skalnatém. Náš život se stal bojem proti samotě, náladám, sobě samým. Větry sténají a skučí nad námi, věčné mlčení hor vstupuje do nás. Moře mraků do nedohledna se rozlévající zakrývá svět pod námi, pro úžasnou krásu hvězdné oblohy nad námi jsou všechna má slova beznadějně němá. Budoucnost stojí mlčenlivá před námi, neboť cesty událostí jsou nepředvídatelné. Je první podmínkou štěstí nalézt svůj smysl a naplnění času, který nám byl darován, ale mým štěstím není dílo, kterým jsem naplnil patnáctý tisíc dní svého života na této Zemi. Je minulost, dávná minulost na konci druhého tisíciletí, doba, kdy vznikla hvězdárna na Skalnatém. Čas, strašný a milosrdný, rychle smyje všechny stopy po těch, kdož stáli při jejím vzniku. Budoucí přítomnost je v rukou přicházejících, kterým jsme připravovali cestu a jimž odevzdáme to, co bylo kdysi naším nejvyšším snem.

Mým štěstím je zbytek času, který mi bude ještě darován k naplnění.

---

Astelco 1.3 m teleskop

Observatoř na Skalnatém plese patří i dnes ke skvěle vybaveným předním vědeckým institucím. V současnosti je ve velké kopuli hvězdárny umístěný špičkový dalekohled Cassegrain-Nasmyth o průměru zrcadla 1,3 metru, od světově renomovaného výrobce „Astelco“. Jeho pořizovací cena včetně moderních detektorů a dalších podpůrných systémů byla téměř 3 000 000 Euro. Pracuje zde od roku 2014 a nahradil slavný historický 60 cm „staroďalský“ dalekohled, který zde sloužil po mnoho desítek let, už od dob Antonína Bečváře.

 

Mimochodem, ty Bečvářovy Ursidy si můžete užít i letos! Maximum tohoto vánočního roje nastává 22. prosince, ale sem tam nějakou tu létavici můžete spatřit přibližně od 17. až do 26. prosince. Ursidy doporučujeme pozorovat určitě někde za městem a spíše ve druhé polovině noci, když svým svitem neruší Měsíc. Pokud budete mít štěstí, můžete v době maxima spatřit meteor každých 5 až 10 minut. A když si budete něco opravdu moc přát, určitě se vám to splní.

Krásné Vánoce přejí všem pracovníci prostějovské hvězdárny.

Ursidy

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
https://www.hvezdarnapv.cz/
https://www.hvezdarnapv.cz/zazraky-se-obcas-deji
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému