Hlavní stránka > Archiv článků > Jarní obloha nabízí pohledy do velmi vzdálených končin vesmíru

Jarní obloha nabízí pohledy do velmi vzdálených končin vesmíru

Nelze říci, kdy je lepší navštívit hvězdárnu. Večerní pozorování astronomickými dalekohledy nabízí pokaždé něco jiného. Když například svítí Měsíc kolem první čtvrti, nabízí pohled do okuláru procházky po jeho povrchu. Návštěvník si může třeba představovat, jaké by to asi bylo, kdyby stál jako astronaut na vrcholku nějaké Sluncem ozářené měsíční hory a sledoval sousední věnec pohoří vypínající se nad kaluží stínu na dně měsíčního kráteru. Může se také toulat po planetách a sledovat měnící se fáze Venuše, nebo úžasné oblačné pásy v atmosféře Jupitera. A když z večera Měsíc nesvítí, může se zase vydat podstatně dál do vesmíru a prohlédnout si slabé objekty naší Galaxie. V zimě se lze projít příběhem ze života hvězd a podívat se, jak se hvězdy rodí ve Velké mlhovině v Orionu, jak žijí v otevřených hvězdokupách a ve dvojhvězdách a jak nakonec zanikají třeba v obrovských explozích supernov, jejichž pozůstatkem je například Krabí mlhovina. V létě lze naopak spatřit zajímavé objekty nacházející se v rovině naší Galaxie – Mléčné dráhy. A i když tuto páteř noci přímo z Prostějova spatříme jen málokdy, hvězdářským dalekohledem je možné se tímto naším hvězdným domovem projít a udělat doslova inventuru toho, co máme u nás „doma“. Jarní obloha, která se z večera rozprostírá nad našimi hlavami právě v těchto týdnech, umožňuje naopak podniknout výlet až do těch nejvzdálenějších končin vesmíru, kam lze na naší hvězdárně vůbec dohlédnout. Nabízí pohledy na cizí hvězdné ostrovy - galaxie nacházející se od nás řádově desítky miliónů světelných let. Tyto hvězdné ostrovy, přestože  čítají řádově stovky miliard hvězd, jsou však vzhledem k ohromné vzdálenosti, která nás dělí, poměrně slabé. Proto je nutné k jejich pozorování jednak použít náš nový velký dalekohled D400 a dále je potřeba mít bezměsíčnou noc a štěstí na dobré pozorovací podmínky. Nicméně pokud se Vám podaří zahlédnout světlo z těchto vzdálených světů, věřte, že je to pocit naprosto fascinující a opojný. Světlo, které totiž právě dopadá na sítnici Vašeho oka, se doopravdy vydalo na svou cestu vesmírem mnohem a mnohem dříve, než se člověk objevil jako druh na naší planetě.

V dubnu máme otevřeno v pondělí, ve čtvrtek a v pátek od 20:30 hodin.

 

Na následující fotografii si můžete prohlédnout trojici galaxií v souhvězdí Lva, tzv. Leo Triplet. Jedná se o malou skupinu spirálních galaxií ležících přibližně 35 miliónů světelných let daleko a sestávající z galaxií M65 (nahoře), M66 (vpravo dole), and NGC 3628 (vlevo dole). Tyto galaxie oblevil v roce 1780 Charles Messier, podle kterého nesou i označení „M“. Také tyto galaxie lze spatřit v okuláru našeho dalekohledu D400 z jara za bezměsíčné noci jako mlhavé skvrnky, stačí si jen počkat, až bude jasno.

Triplet Leo

Leo Triplet - surová data pro tuto fotografii pořídil z prostějovské hvězdárny Martin Tylšar, zpracování obrazu provedl Mgr. Petr Hrůza. (Pro větší rozlišení klikněte na fotografii).

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
http://www.hvezdarnapv.cz/
http://www.hvezdarnapv.cz/jarni-obloha-nabizi-pohledy-do-velmi-vzdalenych-ko
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému