Hlavní stránka > Archiv článků > K Marsu letí nová sonda

K Marsu letí nová sonda

Z kosmodromu Bajkonur včera (14.3.2016) odstartovala ruská raketa Proton M/Briz-M s evropskou meziplanetární sondou TGO ExoMars. Vzlet proběhl zdařile a sonda provedla pomocí stupně Briz-M přípravné manévry pro navedení na meziplanetární dráhu. O deset hodin později ve 22:30 středoevropského času přišla zpráva z řídicího střediska ESA v Darmstadtu, že byl zachycen první silný signál. O tři minuty později už z rozboru telemetrie bylo jisté, že oba solární panely se vyklopily, začaly se dobíjet baterie a sonda TGO úspěšně zamířila na 141 miliónů kilometrů dlouhou cestu k Marsu. Navedení na základní nízkou parkovací dráhu dopadlo v pořádku a nezklamaly ani další motorové manévry stupně Briz-M, které postupně převedly sondu na dočasnou a předletovou dráhu, z níž se sonda ve večerních hodinách vydala na sedmiměsíční cestu k Marsu, k němuž má doletět v polovině října. Hlavním úkolem mise je měření obsahu metanu a dalších plynů v atmosféře Marsu z oběžné dráhy. Metan je totiž v atmosféře Marsu velkým otazníkem a bez nadsázky také určitou vědeckou záhadou. V atmosféře jej v roce 2003 zjistila evropská sonda Mars Express díky výsledkům měření Planetary Fourier Spectrometru (PFS). Bylo ho však nesmírně málo, pouhá desetimiliontina. Atmosféra Marsu se skládá se z 95 % z kysličníku uhličitého a pouze z 5 % dalších látek.

Orbitální sonda TGO (Trace Gas Orbiter)

Tříose stabilizovaná sonda o rozměrech 3,2 x 2 x 2 m měla startovní hmotnost 3 732 kg („suchá hmotnost“ bez pohonných hmot je 1 432 kg, z čehož 112 kg připadá na vědecké přístroje. Napájení zajišťují fotovoltaické panely s celkovou plochou 20 m2 a s rozpětím 17,5 m. Jejich předpokládaný výkon na oběžné dráze kolem Marsu je kolem 2000 W. Dominantou konstrukce je parabolická anténa o průměru 2,2 m.

Komunikace probíhá v pásmu X pomocí vysílače o výkonu 65 W. Součástí výbavy je také UHF převaděčem pro komunikaci s přistávacími moduly a rovery ESA a NASA.

V prosinci 2016 sonda TGO pomocí svého motoru změní sklon dráhy na 74° vůči rovníku a doba oběhu se zkrátí na přibližně 1 sol. Bude následovat pozvolné snižování nejvyššího bodu oběžné dráhy pomocí aerobrakingu (brzdění třením o horní vrstvy atmosféry), až se sonda dostane v prosinci 2017 na kruhovou dráhu ve výšce 400 kilometrů. Tehdy začne hlavní část jejího vědeckého programu. Ukončení činnosti sondy TGO se předpokládá v roce 2022.

 

ExoMars

Raketa Proton na starovací rampě.

 

ExoMars

Úspěšný start.

 

ExoMars

Tři dny před dosažením cíle se od orbitální sondy TGO oddělí technologický modul Schiaparelli, který přistane na Marsu. 

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
http://www.hvezdarnapv.cz/
http://www.hvezdarnapv.cz/k-marsu-leti-nova-sonda
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému