On-line kamera
Kontakty
Astronomické oddělení - Hvězdárna
Kolářovy sady 3348
796 01 Prostějov
Tel: +420 582 344 130
Fax: +420 582 332 046
Muzeum a galerie v Prostějově,
příspěvková organizace
Nám. T. G. Masaryka 2
796 01 Prostějov
IČO: 00091405
Tel: +420 582 330 991
Fax: +420 582 344 798
ID dat. schr.: 3ejk6da
Bankovní účet: 156 053 416/0300
Zřizovatel: Olomoucký kraj

Hlavní stránka > Saturn a Noc vědců 2017 na prostějovské hvězdárně

Saturn a Noc vědců 2017 na prostějovské hvězdárně

Banner -

Když 15. září 2017 zanikla v horních vrstvách atmosféry Saturna kosmická sonda Cassini, bylo jasné, že končí jedna veliká éra výzkumu těles Sluneční soustavy. Letošní Noc vědců byla tedy dobrou příležitostí pro rekapitulaci výsledků práce této veleúspěšné sondy. Skvělým průvodcem, po úžasném ledovém světě planety Saturn, nám byl prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc., který nám vedle Saturna prozradil také spoustu zajímavostí o samotné sondě Cassini-Huygens i ze zákulisí NASA. Je jasné, že sonda Cassini byla na dlouhou dobu poslední velkou sondou, za řádově miliardu dolarů, kterou NASA sestrojila a vyslala do vnějších oblastí Sluneční soustavy. Existují proto jednak důvody finanční a politické, ale také technické, proč v současnosti není plánována žádná další mise za Jupiter. Problém tkví zejména ve světovém nedostatku plutonia, potřebného pro termoelektrický generátor zásobující systémy sondy elektrickou energií. V takto velkých vzdálenostech, jako je Saturn, nebo u ještě vzdálenějších planet již není možné využívat křemíkové fotovoltaické panely a tak pokud nebudou na Zemi vyrobeny další kilogramy plutonia, nebo vyřešeny problémy například s americiem, není možné počítat s dalšími misemi. Vzhledem k tomu, že pro sondu Cassini byly využity jedny z posledních kilogramů plutonia pocházejících ještě z období studené války, zdá se, že sonda Cassini-Huygens je na dlouhou dobu poslední, která se podívala takto daleko od Slunce.

Cassini kroužil kolem Saturna po dobu asi 13 let a za tu dobu učinil, u této překrásné a fantasticky zajímavé planety, spoustu báječných objevů. Pozoroval například obrovské blesky a bouře v saturnově atmosféře a v oblasti severního pólu spatřil nečekanou šestiúhelníkovou strukturu, nad kterou tančí polární záře. Pozoroval neuvěřitelné detaily na desítkách Saturnových měsíců. Pouzdro Huygens přistálo na největším měsíci Titan, v krajině metanových řek a jezer a samotná sonda Cassini pak prolétla ledovými gejzíry nad jižním pólem Encelada. Prof. Druckmüller nám také popsal, jak až neuvěřitelně spolu souvisí oběžné dráhy některých měsíců. Některé si vzájemně prohazují svou orbitu, jiné se drží v Lagrangeových bodech a další obíhají v tzv. rezonanci. Tyto měsíce jsou rovněž architekty největší ozdoby Saturna – jeho prstenců. Žádný z tisíců prstýnků není na svém místě zbytečně a všechny mají hluboký důvod, proč jsou přesně tam, kde právě jsou. Měsíce i prstence spolu souzní v jediném ohromném rezonančním akordu a možná právě proto se jeví tak zázračně krásné a harmonické. Snad nejkrásnějším obrazem, který sonda Cassini poslala k Zemi, je Saturn v protisvětle Slunce, kde se zejména v prstencích ukázala spousta doposud netušených podrobností. A také to byla jedna z příležitostí, kdy bylo možné v soustavě prstenců spatřit malou modravou tečku, která však k Saturnově rodině nepatřila. Jednalo se totiž o naši rodnou planetu Zemi. Těleso, které jinak beznadějně zaniká ve sluneční záři. Těch několik pixelů na fotografii, je náš křehký domov, kterého je potřeba si velmi vážit. Tento obraz ze sondy Cassini, který se stal rovněž podkladem pro plakát strhující přednášky prof. Druckmüllera, by mělo spatřit a přemýšlet o něm co nejvíce lidí.

V další části večera byl, v rámci Noci vědců, veřejnosti v přednáškovém sále hvězdárny představen nový projekční systém využívající technologie pasivní 3D projekce. Návštěvníci se mohli po nasazení polarizačních brýlí proletět kolem Saturna, zúčastnit se hrátek s povrchovým napětím vody na Mezinárodní vesmírné stanici a shlédnout i krátké umělecké 3D video zobrazující budoucí perspektivy rozvoje vesmírných letů.

Závěr večera tvořilo veřejné pozorování hvězdného nebe astronomickými dalekohledy. Saturn byl již sice tou dobou bohužel za korunami okolních stromů v Kolářových sadech, avšak setmělou oblohu zdobil dorůstající Měsíc a další klenoty podzimní hvězdné oblohy. Nebe bylo čisté a průzračné a tento pozdní večer patřil k těm příjemným okamžikům, kdy je radost se na chvíli zastavit a při pohledu na Měsíc a hvězdy přemítat o vesmíru, lidech i o nás samých...

 

Zahájení Noci vědců 2017

Zahájení Noci vědců 2017.

 

Přednáška

Přednáška prof. Miloslava Druckmüllera „Pán prstenců“ se těšila velkému a zaslouženému zájmu.

 

Prof. Druckmüller přednášející

Přednáška byla přednesena tak strhujícím způsobem a byla tak zajímavá, že si člověk vůbec neuvědomil, že trvala asi dvě hodiny.

 

Prof. Druckmüller

Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc.

 

Noc vědců - projektor

Srdcem nového 3D pasivního projekčního systému prostějovské hvězdárny je projektor DepthQ HDs3D2s vybavený polarizačním modulátorem.

 

Noc vědců - pozorování

Součástí Noci vědců 2017 bylo též večerní pozorování. Počasí tentokrát vyšlo perfektně.

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
http://www.hvezdarnapv.cz/
http://www.hvezdarnapv.cz/saturn-a-noc-vedcu-2017-na-prostejovske-hvezdarne
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému