Hlavní stránka > Týden vědy a techniky AVČR - ohlédnutí za přednáškou Pavla Suchana

Týden vědy a techniky AVČR - ohlédnutí za přednáškou Pavla Suchana

Banner - TVT2018

Během Týdne vědy a techniky uspořádala prostějovská hvězdárna pro širokou veřejnost dvě přednášky renomovaných externích odborníků. Tou druhou byla ve středu 7. 11. přednáška Pavla Suchana „TMA JAKO OHROŽENÝ DRUH (ANEB O SVĚTELNÉM ZNEČIŠTĚNÍ)“.

Plakát -

Největší dalekohled v ČR je umístěný na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Jedná se o Perkův teleskop o průměru primárního zrcadla 2m. Ondřejovská hvězdárna má velmi dlouhou tradici, letos oslavila již 120 let své existence. Jednou z věcí, co astronomové potřebují, jsou dobré pozorovací podmínky. Ondřejov je však příliš blízko Praze... Zamysleme se, kdy jsme naposledy viděli opravdu tmavou noční oblohu. Díky současnému jasu noční oblohy ztrácíme schopnost sledovat slabší objekty. Lidstvo se dobrovolně ochuzuje o úžasnou podívanou na vesmírné objekty. Zejména z měst již prakticky nemáme šanci hezky uvidět mlhavé obláčky hvězdokup, mlhovin, galaxií, komet…, které jsou na tmavším pozadí opravdu krásné. Copak astronomové, ti mohou ještě stále odjet do tmavších lokalit, vzdálených klidně i stovky, nebo tisíce kilometrů, ale příroda sama ne. Rostliny a živočichové, kteří potřebují pro svůj život noční tmu, hynou.

„Světelné znečištění“ vlastně není fyzikálně korektní pojem, protože světlo samo o sobě nic neznečišťuje. Spíše bychom měli hovořit o „rušivém světle“, nebo „nežádoucím světle“ ,ale tento pojem je již tak zažitý, že se z něj stala norma.

Bývala doba, kdy za symbol blahobytu byl například vydáván kouřící komín. Kouřící komín totiž znamenal, že se v továrně vyrábí. Dnes se samozřejmě rovněž vyrábí výrobky, avšak komíny kouří podstatně méně. Je to normální a nikoho to nepřekvapuje. Podobně je to však i se světelným smogem. Dokážete si dnes vůbec představit velkoměsta s hvězdnatou oblohou? Dnes se nám to zdá divné, ale pokud bychom svítili rozumně, možné by to bylo a klidně by se to mohlo stát také normou.

Pavel Suchan nám ve své přednášce ukázal různé zdroje světelného smogu – špatně směrované reflektory, lampy s nedostatečným stíněním, ale zajímavé je, že dokonce také moderní prosklené budovy jsou dnes výzmanmým zdrojem nežádoucího světla.

Další nepříznivou věcí, která lidi v současné době trápí, je oslnění. Je naprosto chybná představa, že když chci něco vidět v protisvětle lamp svítících do očí, musím si na to pořádně posvítit ještě silnějším světlem. Například na zloděje. Ale přitom spousta lidí takto uvažuje...

Světlo se samozřejmě prakticky všem lidem líbí a to včetně astronomů. Jenže astronomům se líbí světlo pouze takové, které svítí rozumně. Snad úplně nejhorší situace nastává ve městech v zimě, když je nasněženo, protože bílá plocha odráží asi 70% světla a tak si v tomto období snad ani nemusíte večer doma svítit! A proč mluví o problému světelného smogu právě astronomové, když se týká především také ekologů a zdravotníků? Protože jej umí dobře měřit. Mohou jednoznačně dokázat, že velký zdroj světelného smogu, jako například Praha dokáže ovlivnit životní prostředí i 100 km daleko! Existuje velice zajímavý projekt Globe at night, do kterého se může snadno zapojit každý, kdo má zájem.

My, lidé, ale také celá příroda potřebuje k životu velký rozdíl mezi světlým dnem a tmavou nocí. Ovšem díky elektrickému osvětlení si můžeme den libovolně prodloužit a dokonce zajistit, aby noc nenastala vůbec.

Proč potřebujeme v noci tmu a proč bychom měli svítit rozumně?

Astronomové potřebují zkoumat vesmír. Jak jinak chcete například objevit planetku, která ohrožuje naši Zemi? Abychom v noci viděli, protože světlo svítící do očí nás oslňuje. Kvůli ochraně ekosystémů, zejména hmyzu, kterého v poslední době dramaticky ubývá. Abychom byli sami zdraví, díky nočnímu světlu trpíme nedostatkem melatoninu působícího proti rakovině. Abychom ušetřili - nesmyslně platíme za elektřinu, kterou vysvítíme vzhůru. A také proto, abychom jako lidé, získali zpět pokoru. Hvězdy na nás mají ohromný psychologický vliv, pokud se na ně ovšem díváme…

Balená TMA

Rokem zrození světelného smogu lze stanovit rok 1879, kdy Thomas Edison vynalezl žárovku. První doložená zpráva o světelném smogu z našeho území je z roku 1937 a hovoří o tom, že astronomům v Hradci Králové vadil při pozorování světelný zdroj a muselo se to řešit. V roce 1960 upozornily na problém světelného smogu američtí astronomové, protože americká města již v té době velmi intenzivně svítila i v blízkosti velkých observatoří. V roce 1990 se problematika světelného smogu začala dostávat do zákonů, ale v naší zemi se to bohužel prakticky příliš neprojevilo. Teprve v roce 2017 vznikla mezirezortní komise, jejímž členem je i Pavel Suchan, díky které již vláda přijala dvě usnesení, kterými úkolují jednotlivá ministerstva, aby se problematika světelného znečištění začala řešit. Nežádoucího světla však doposud přesto neustále přibývá. Pokud tento trend nezastavíme, jsme zcela určitě poslední generace, která může vidět z naší republiky hvězdy na nebi! A to včetně venkova. Celosvětově stoupá míra světelného smogu až o 6% za rok!!! Pavel Suchan nám ukázal naprosto děsivé mapy světelného znečištění, které ukazují stav v budoucnosti při zachování současného trendu. Již dnes prakticky nikde nemáme Evropě místo, které by nebylo zasaženo světelným znečištěním.

Občas se v naší republice podaří prosadit šetrný přístup k nočnímu životnímu prostředí. Jedná se například o odstranění světelného smogu z polského skleníku v blízkosti našich hranic, nebo ze skleníku docela nedaleko ve Smržicích. Ale to jsou samozřejmě jen ty nejkřiklavější případy.

Žijeme v praštěné době, kdy musíme vyhlašovat oblasti tmavé oblohy. V naší republice jsou tři, v Jizerských horách, v Beskydech a Manětínksá oblast tmavé oblohy. Ale ani zde samozřejmě není obloha v noci doopravdy tmavá. Zdaleka se ani nepřibližuje skutečné přírodní tmě, jakou bychom mohli najít třeba na moři daleko od pobřeží, nebo v odlehlých končinách světa.

Co s tím?

Jednoduše, svítit rozumně. Omezit intenzitu světelných zdrojů a jejich důsledné směrování jen tam, kam je potřeba. Důsledně do dolního poloprostoru a v případě nasvětlování památek vymaskovat světlo pouze na požadovanou plochu. Billboardy zásadně nasvětlovat z vrchu dolů a vyvarovat se zejména vodorovného svícení, které je k přírodě nejzákeřnější. Technicky dnes není problém měnit také automaticky intenzitu osvětlení během noci. Důležitým parametrem je také barva světla, neboli jeho chromatičnost. Tato se musí v budoucnosti určitě naléhavě řešit, protože intenzivní bílé světlo obsahující výraznou modrou složku je na rozdíl od oranžového doslova jedovaté! Existuje dnes množství klinických studií ukazujících, že bílé světlo s modrou složkou v noci znamená nárůst pravděpodobnosti vzniku rakoviny o 25%. Ale nejen rakovina, světlo s modrou složkou znamená rovněž nárůst diabetu, obezity… Ve dne modré světlo samozřejmě potřebujeme (obloha je přeci modrá), ale v noci ne!!! Nesviťme si v noci mobily a nedívejme se do obrazovek počítačů. Zapněme si na nich červený režim zobrazování. Navíc namodralé světlo z pouličních LEDkových lamp se také v pozemské atmosféře mnohem lépe rozptyluje a proto přispívá ke světelnému smogu v přírodě několikanásobně více, než dlouhovlnější světlo…

Ale copak my, lidé, my si můžeme zhasnout když na to přijde, ale živočichové a příroda obecně to nedokáží. Možná jsme poslední generace, která může zažít ve volné přírodě netopýry (mimochodem, v létě létají po večerech i kolem naší hvězdárny, ale asi poslední dobou hladoví, protože hmyzu ubývá…).

Moc bychom si přáli, aby se podařilo sloučit dva světy, světla a tmy. Abychom svítili účelně a současně abychom viděli hvězdy na nebi a také aby nikdy nenastala situace, kterou v jedné ze svých kreslených anekdot popisuje Vladimír Jiránek:

Jiránek

Přednáška

Přednáška Pavla Suchana byla neobyčejně zajímavá. Motivovala návštěvníky dívat se na noční přírodu i hvězdnou oblohu tak trochu jinýma očima.

 

Diskuse

Po přednášce následovala zajímavá diskuse. Konání jednotlivců bývá často vedeno nevědomostí, avšak státy a lidstvo jako celek se, pokud se týká světelného smogu, chová v současnosti naprosto ztřeštěně. Věříme, že se v naší republice podaří legislativními úpravami v budoucnosti zvrátit současný trend nárůstu nešetrného nočního svícení.

 

Pavel Suchan

Pavel Suchan na prostějovské hvězdárně.

 

Podrobnější informace týkající se světelného smogu můžete získat na internetové adrese: http://svetelneznecisteni.cz/ .

 

Několik nočních momentek firmy Agrop, zřejmě největšího lokálního světelného znečisťovatele v okrese Prostějov.

Jako podkladní obrázek pro plakát přednášky Pavla Suchana byl použit noční snímek výrobního závodu firmy Agrop Novatop v Pteňském Dvorku. Pokud se týká produkce světelného smogu, může tato společnost sloužit jako odstrašující příklad. Kdyby tato firma vypouštěla jedovaté látky do vody, zcela určitě by dostala od státu tučnou pokutu a musela by provést nápravu. Pokud však v noci bezohledně vypouští intenzivní jedovaté světlo do vzduchu a v širokém okolí ničí noční životní prostředí nejen živočichům, ale i lidem, neexistuje nyní zřejmě způsob (kromě žalob od obyvatel žijících v okolí), jak tuto společnost donutit, aby tak činit přestala. Věříme, že v budoucnosti se situace změní a že budoucí legislativa zajistí, aby tato společnost dostála svému jménu „Novatop“. Že sice dnes září jako nova v maximálním lesku, ale časem její intenzita poklesne a bude svítit s rozumem, jen tak, jak je potřeba.

 

Agrop v Pteňském Dvorku

Světla firmy Agrop ze silnice z Drahan do Žárovic, asi 8 km daleko od Pteňského Dvorku. Vypadá to, jako by za lesem hořelo, nebo jako by zde byl silně osvětlený fotbalový stadion. Jenže ten by, na rozdíl od těchto světel, během večera po fotbalovšm utkání zhasl… Snímky firmy Agrop v Pteňském Dvorku byly pořízeny 26. 10. 2018, za téměř úplňkové noci. Kdyby Měsíc nesvítil, byla by zář nad lesem ještě výraznější.

 

Agrop v Pteňském Dvorku

Nedá nám to a v Soběsukách odbočujeme z cesty do Prostějova doleva. Na kopečku, ze silnice mezi Plumlovem a Vícovem spatříme světla firmy Agrop v Pteňském Dvorku poprvé na přímo. Reflektory se nyní nachází asi 6 km daleko.

 

Agrop v Pteňském Dvorku

Postupně se blížíme ke zdroji světelného smogu, k firmě Agrop. Nyní se nacházíme na silnici u Ptení, asi 2 km daleko od Pteňského Dvorku.

 

Agrop v Pteňském Dvorku

Projeli jsme Pteňským Dvorkem a ohlížíme se z protisvahu zpět. Takto vypadá noční osvětlení firmy Agrop ze vzdálenosti asi 2 km, ze silnice na Přemyslovice.

 

Agrop v Pteňském Dvorku

Příjezdová komunikace do areálu Agrop v Pteňském Dvorku. Není nám přesně známo, kdo osvětlení tohoto závodu navrhoval a schvaloval, ale podle našeho  názoru se muselo jednat o naprosté ignoranty.

 

Agrop v Pteňském Dvorku

Snad tato „nova“ v plném jasu brzy pohasne, jak se na pořádné novy sluší a patří.

 

Reflektor v Plumlově - Agrop

Avšak nejen v Pteňském Dvorku září firma Agrop do širokého dalekého okolí. Totálně nevhodné osvětlení využívá například tato společnost rovněž ve svém skladu dřeva v Plumlově. Nasvětlení areálu této společnosti je řešeno tak špatně, že způsobuje oslnění řidičů a přímo tak ohrožuje bezpečnost silničního provozu. Při výjezdu po silnici č. 377 z obce Plumlov na Soběsuky září reflektor ze soukromého pozemku velmi silně do očí, zejména když je spadané listí ze stromů (viz obrázek), takže pokud by se po komunikaci pohyboval například cyklista, mohl by být velmi snadno přehlédnut a sražen. Podle našeho názoru existuje vážné riziko poškození zdraví, života či majetku účastníků silničního provozu.

 

Reflektor v Plumlově - Agrop

Druhý reflektor ve skladu dřeva firmy Agrop v Plumlově svědčí o skutečnosti, že společnost Agrop musí být neobyčejně bohatá. Asi polovina světla z jejích nesmyslně silných reflektorů odchází vodorovně a do horního poloprostoru, tedy přesně pánubohu do oken. Pokud by společnost Agrop svítila jen tak intenzivně jak je potřeba a jen tam, kam se má, ušetřila by jistě většinu nákladů za elektřinu potřebnou k nasvětlení svých areálů.

---

Další informace týkající se světelného smogu v Prostějově a okolí můžete najít na stránkách prostějovské hvězdárny v článcích:

Pochvala pro prostějovskou radnici: http://www.hvezdarnapv.cz/pochvala-pro-prostejovskou-radnici ,

Mohlo by to jít i jinak…: http://www.hvezdarnapv.cz/mohlo-by-to-jit-i-jinak ,

Když jsou stromy bez listí, pozná se nejlépe, co jsou lampy zač: http://www.hvezdarnapv.cz/kdyz-jsou-stromy-bez-listi ,

Sváteční zamyšlení: http://www.hvezdarnapv.cz/svatecni-zamysleni .

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
http://www.hvezdarnapv.cz/
http://www.hvezdarnapv.cz/tyden-vedy-a-techniky-avcr---ohlednuti-za-prednask
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému